Skrytá past letních brigád: Kvůli ztraceným penězům nebo škodě mohou brigádníci doplácet tisíce

Vloni 1. června vstoupila v účinnost novela zákoníku práce, která mimo jiné umožňuje absolvovat letní brigádu už čtrnáctiletým dětem, které si chtějí přes léto vydělat peníze. Bojíte se svoje dítě poslat poprvé na brigádu? Je dobré vědět, že zákon mladé brigádníky chrání před odpovědností za svěřené hodnoty.

Odpovědnost za svěřené hodnoty a věci

Dohoda o hmotné odpovědnosti představuje v pracovněprávních vztazích významný institut, jehož prostřednictvím zaměstnanec přebírá odpovědnost za svěřené hodnoty, typicky hotovost, zboží nebo jiné předměty určené k vyúčtování. Uzavřením této dohody se rozšiřuje rozsah odpovědnosti zaměstnance, který v případě schodku odpovídá v plném rozsahu, nikoli pouze do zákonem stanoveného limitu obecné odpovědnosti za škodu.

Podpis dohody o odpovědnosti nelze požadovat po dětech do 18 let , ...

Je však zásadní zdůraznit, že právní úprava vylučuje možnost uzavření dohody o hmotné odpovědnosti s nezletilými zaměstnanci. Podle zákoníku práce může tuto dohodu uzavřít pouze zaměstnanec starší 18 let. Důvodem je zvýšená míra rizika spojená s tímto typem odpovědnosti.

V praxi to znamená, že osoby mladší 18 let – tedy včetně čtrnáctiletých brigádníků vykonávajících letní práce – nemohou nést odpovědnost za svěřené hodnoty v režimu hmotné odpovědnosti. Zaměstnavatelé jsou povinni tomu přizpůsobit organizaci práce a přidělovat nezletilým pouze takové činnosti, které odpovídají jejich věku, zkušenostem a zákonným omezením.

Z pohledu nejmladších pracovníků tak letní brigáda nepředstavuje právní riziko spojené s případnými schodky na svěřených hodnotách. Naopak jde o vhodnou příležitost k získání pracovních návyků, orientace v pracovním prostředí a rozvoji základních kompetencí, aniž by byli vystaveni nepřiměřené odpovědnosti.

U některých brigád potíže takřka nehrozí , ...

Pokud už ovšem bylo brigádníkovi 18 let, podepsal dohodu o odpovědnosti a následně dojde k nějakým problémům, zaměstnavatel může automaticky požadovat náhradu škody. Pak je obvykle nutné ji uhradit. Jedinou možností, jak z toho vyváznout, je legitimně dokázat, že ji zavinil někdo třetí, případně sám zaměstnavatel zanedbáním svých vlastních povinností.