Změny v programu Nová zelená úsporám: Stát vám na nádrž na dešťovku přispěje až 50 tisíc korun
V posledních letech se zahrádkáři a majitelé domů stále častěji potýkají s dlouhými obdobími sucha, které střídají krátké přívalové deště. Tuto nevyváženou situaci skvěle řeší zachytávání dešťové vody. Při prudkých srážkách se voda nahromadí v nádrži a v horkém počasí se využívá například k zalévání zahrady. Celý systém na zachytávání dešťové vody však stojí nemalou částku, od které by měla částečně ulevit dotace.
S realizací pomáhá v České republice dotační program Nová zelená úsporám. Ten nyní prochází velkou transformací a mnoho pravidel zatím není úplně jasných nebo potvrzených. Nicméně jednou z klíčových součástí programu je již po několik let využití dešťové vody. Pokud tedy uvažujete nad maximálním využitím „dešťovky“ v zahradě i kolem domu, je čas zjistit, jaké možnosti současný trh nabízí.
Přísnější pravidla hrají do karet komplexním renovacím
Nová etapa programu Nová zelená úsporám přinesla změny, které více podporují komplexní renovace rodinných domů. V minulosti bylo možné získat dotaci na celou řadu opatření samostatně. Pokud tedy člověk chtěl pouze vyměnit okna nebo jen zateplit, mohl čerpat pouze na tuto danou věc. To ale vedlo k nepromyšleným rekonstrukcím, které neměly ve finále žádný větší efekt při úsporách.
V letošním roce se kromě dotací NZÚ zaměřuje i na možnosti zvýhodněného financování. Žadatelé tak neplatí úroky a mohou kombinovat dotační podporu s úvěrovým produktem na renovaci a modernizaci domu.
Naprosto zásadní změnou jsou pak i takzvané renovační pasy. Jedná se o odborně zpracované plány, které slouží majitelům k tomu, aby byla rekonstrukce opravdu účinná a naplánovaná od A až do Z. Jednotlivé kroky se tak musí realizovat v určitém pořadí, aby na sebe navazovaly a přinesly co největší smysl z hlediska energetických úspor, celkové hodnoty nemovitosti i investic.
Na co přesně lze získat až 50 tisíc korun?
Nyní se však vraťme zpět k dešťové vodě. V letošním roce na ni nelze čerpat dotaci samostatně. Není tak možné chtít peníze pouze na realizaci retenčních nádrží a podobně. Celý krok musí v rámci renovačního pasu přesně zapadnout do celkové renovace nemovitosti.
V rámci dotačního programu je pak možné čerpat až 50 tisíc korun na pokročilá řešení pro záchyt dešťové vody. Ta využívají dešťovku nejen na zalévání zahrady, ale také třeba ke splachování toalety či na praní prádla. Podobný systém musí být v domech striktně oddělen od vody pitné a jeho realizace je tak poměrně náročná. Mezi uznatelné náklady pak patří nejen akumulační nádrž, ale i filtrační technologie, čerpadla nebo rozvody vody a stavební práce, které s instalací systému souvisejí.
Zapomeňte na sudy? Ne tak docela
Asi každý rodinný dům má pod některým z okapů sud nebo menší nádrž na dešťovou vodu. Jde o poměrně levné a jednoduché řešení, díky kterému si člověk v období největšího sucha zalije zahradu bez dalších nákladů. Podobné „skladování“ vody však má své limity. Dešťovka je v sudech a nadzemních průhledných nádržích vystavena slunečnímu záření, vysokým teplotám i nečistotám ze střechy. To vše zhoršuje její kvalitu. V zimě navíc nádrže nic nechrání před mrazy a pokud jsou plné, mohou se i poškodit.
Chcete-li tedy dešťovku využívat pouze v horkých letních měsících k zalévání zahrady, bude vám sud pod okapem jistě stačit. Pokud však chcete vodu celoročně, vsaďte na instalaci podzemních nádrží, které vodu chrání před nepříznivými vlivy a udrží ji déle čistou. Právě tyto podzemní systémy jsou součástí dotačních projektů a na nadzemní klasiku v podobě sudů a různých nadzemních zásobníků se příspěvky nevztahují.





Sledovat v Google Zprávách



















































