Na letošní parné léto ještě budeme rádi vzpomínat. V létě 2028 by poprvé měla být překonána hranice 42 °C

Někteří lidé si stále pletou počasí a klima, ať už nevědomky, nebo záměrně. Změna klimatu je ovšem nepopiratelná, k čemuž letos koneckonců citelně odkazuje i počasí. V Česku dokonce padl absolutní teplotní rekord. V polovině srpna by se snad ale teploty měly konečně umoudřit. Otázkou ovšem zůstává, jak to bude v dalších letech. Mnozí odborníci se domnívají, že v blízké budoucnosti může být v létě ještě hůř. Rtuť v teploměrech by dokonce i v Česku mohla vystoupat nad „dvaačtyřicítku“.

Takto vzdálené předpovědi samozřejmě nedokážou určit konkrétní maximální teplotu s jistotou a je nutné je chápat spíše jako modelový scénář dalšího vývoje. Rostoucí trend teplot nicméně ukazuje, že překonání dosavadních českých rekordů je v příštích letech více než reálné.

Teploty v Česku neustále stoupají

Teploty v Česku od roku 1961 průměrně stouply o 2,3 stupně Celsia, což je opravdu výrazný nárůst. V průběhu jednotlivých měsíců k tomu přitom dochází s různou intenzitou. Nejvíce se oteplil leden, červenec, srpen a prosinec, a to dokonce o 2,9 stupně Celsia. Dost se liší i maxima v průběhu let. Třeba v roce 2008 byla v ČR naměřena maximální teplota 34,7 °C, což by pro nás byla letos poměrně příjemná teplota. V každém případě míří rtuť v teploměrech ke stále vyšším hodnotám. Trend nárůstu teplot tedy bude zřejmě pokračovat i v následujících letech.

Vývoj průměrné roční teploty v ČR , Fakta o...

Letos padaly historické rekordy

28. červen 2026 byl speciální. V Doksanech naměřili 41,9 °C, tedy nejvyšší teplotu zaznamenanou v historii měření. Podle ČHMÚ přitom letos rekordní maxima zaznamenalo už 132 ze 171 (77 %) stanic, které fungují alespoň 30 let. Zažíváme tedy mimořádně horký rok. Jenže na letošní parné léto ještě možná budeme rádi vzpomínat. Jak totiž uvádí Světová meteorologická organizace (WMO), existuje 86% šance, že jeden rok mezi lety 2026 a 2030 překoná rok 2024 jako nejteplejší rok v historii. Není tedy divu, že existují predikce, že by třeba už v létě 2028 mohlo v ČR padnout i 42 °C.

Jaký mají vysoké teploty vliv na člověka?

„Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoli. Nejvíce jsou však ohroženi lidé starší 65 let, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, a také lidé s některými chronickými onemocněními a ti, kteří užívají některé léky,“ uvádí Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Vedra přitom mohou být opravdu nebezpečná. Web prestižního vědeckého časopisu Nature napsal, že letošní rekordní vlna veder jen v červnu zabila v Evropě téměř 14 tisíc lidí! Při přehřátí organismu ostatně roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. Špatně ale může skončit i záměna úpalu a úžehu.

Proč je (nejen) u nás neustále tepleji?

Vliv na to mohou mít některé aktuální jevy jako například fenomén El Niño. Největší dopad ovšem mají dlouhodobé procesy. Hlavní příčinou současného globálního oteplování je zesilování skleníkového efektu v důsledku lidských emisí skleníkových plynů, za který mohou plyny vypouštěné do atmosféry v důsledku lidské činnosti. Jde například o metan, za jehož produkci je zodpovědný především intenzivnější chov hospodářských zvířat. Ke globálnímu oteplování ovšem nejvíce přispívá oxid uhličitý (CO₂). Tento hlavní antropogenní skleníkový plyn je produkován při spalování uhlí, ropy a zemního plynu, ale vliv má i kácení lesů, protože stromy pohlcují CO₂ z atmosféry.

Vítejte v pekle, vítejte na Venuši

Že je CO₂ významným skleníkovým plynem, se lze přesvědčit i mimo Zemi. Konkrétně na Venuši. Druhá planeta Sluneční soustavy má hustou atmosféru, která propustí k povrchu minimum slunečních paprsků. Plynný obal této planety přitom obsahuje 96,5 procenta oxidu uhličitého. Důsledek? Atmosféra Venuše silně zadržuje teplo a teploty zde podle NASA dosahují až 467 °C! Kvůli tomu se jedná o nejteplejší planetu Sluneční soustavy, byť je Merkur Slunci blíže. Nemá ale téměř žádnou atmosféru. Ačkoli je tedy výrazně více zahříván, neexistuje zde skleníkový efekt.