Prarodiče šetřili na elektřině celý život špatně. Pomohlo až zbavení se starých spotřebičů a změna tarifu

Starší lidé jsou známí svou šetřivostí. I když s penězi zachází velmi opatrně, často jim kvůli drobnostem utíkají drobné doslova skrze prsty. A přitom tomu tak být nemusí, stačí se zaměřit na běžný provoz domácnosti a spotřebičů. Výdaje za elektřinu totiž často závisejí na zdánlivých maličkostech jako je (ne)zhasínání žárovek, vypínání spotřebičů, správné praní nebo vhodný distribuční tarif.

Buďte pozorní

Rozhodně se to vyplatí. Často totiž za vyšší spotřebou stojí nepořádnost či nepozornost. Na mysli máme zejména nezhasnutá světla v místnostech, kde nikdo není, puštěná televize, když se na ni nikdo nedívá, nebo zapomínání nabíječek v zásuvce. Jedná se sice o drobnosti, ovšem když se v konečném důsledku spočítají, plýtvání penězi je na světě. Navíc taková nabíječka spotřebovává energii, i když k ní není připojeno žádné zařízení. Nechávat ji zbůhdarma v zásuvce je proto zbytečné.

Pozor si dejte také na takzvaný pohotovostní režim. Uživatelsky je sice velmi pohodlný, protože stačí zařízení vypnout dálkovým ovladačem, nicméně z hlediska vyúčtování za elektřinu už tak příznivý není. Přístroje ve stand-by režimu totiž dále odebírají elektřinu, nejsou tedy zcela vypnuté. Odhady dokonce tvrdí, že spotřeba způsobená přístroji v pohotovostních režimech dosáhne až 8 % ročních výdajů za elektřinu.

Spotřebiče nenechávejte v pohotovostním režimu. , ...

Pohotovostní režim na zařízeních poznáte tak, že na nich svítí dioda, díky které můžete zařízení ihned uvést do provozu. Není proto nic jednoduššího, než přístroj vypnout hlavním vypínačem. Dobrým řešením je také prodlužovací kabel s vypínačem, díky kterému odpojíte více spotřebičů najednou.

Věnujte péči jednotlivým spotřebičům

A ta začíná už u jejich nákupu. Vždy dejte přednost energeticky úsporným zařízením – o jejich šetrnosti vás bude informovat příslušný energetický štítek. Nejhospodárnější modely nosí označení energetické třídy A. Zejména investice do úsporné pračky, mrazáku nebo ledničky se z dlouhodobého hlediska rozhodně vyplatí.

Jakmile budete mít spotřebič doma, věnujte mu řádnou péči, aby vám dlouho vydržel. Z hlediska spotřeby například není tak úplně jedno, kde přesně spotřebič stojí. Například lednice v blízkosti topení nebo horkovzdušné trouby spotřebuje pro své chlazení více energie. Ke zvýšené spotřebě zařízení přispívá třeba také přílišná námraza v lednici, vodní kámen v pračce nebo zanesený filtr v myčce nádobí.

Je také dobré mít na paměti, že u většiny spotřebičů dochází na konci jejich provozu k výraznému zvýšení energetické účinnosti. Vyplatí se proto daleko dříve investovat do nových, které se mohou pochlubit daleko menší spotřebou. Například ledničky v energetické třídě A spotřebují ve srovnání s modely z 90. let až třikrát méně energie. Ledničky také trpí na stárnutí izolační pěny a těsnění, což má vliv na každoroční zvyšování spotřeby daného modelu – v průměru o 1 až 2 % ročně.

Investice do nového spotřebiče se tedy rozhodně vyplatí daleko dříve, než ten starý úplně „odejde“. Zvlášť pokud nahrazujete starý spotřebič novým energeticky úspornějším. V takovém případě se vám investice vrátí v průměru okolo pěti let.

Hlídejte si energetické štítky. , ...

Zkontrolujte si distribuční sazbu

Je totiž možné, že můžete začít využívat takzvanou dvoutarifní sazbu, jejíž součástí je nízký proud. Možná si vzpomínáte, že v minulosti se mluvilo o nočním proudu, který byl levnější. To v tuto chvíli už neplatí, nicméně nízký proud je jeho důstojným nástupcem. O tom, jestli ho můžete začít využívat, případně na kolik hodin, rozhoduje konkrétní distribuční sazba.

Třeba v tarifech D01d a D02d to možné není, jedná o jednotarifní sazbu s jednotnou cenou elektřiny po celý den. Tarif využívají zejména majitelé chat, garáží nebo domácností s nízkou až běžnou spotřebou energie. Oproti tomu tarify D25d, D26d nebo D27d nárok na nízký tarif mají, protože jde o zmiňované dvoutarifní řešení, kdy jej mohou spotřebitelé využívat po dobu 8 hodin.

Po zavedení těchto jednoduchých změn se prarodičům podařilo snížit spotřebu natolik, že dnes ušetří zhruba 300 až 400 korun měsíčně. Z původních symbolických padesáti korun se tak stal rozdíl, který je na vyúčtování hezky znát už po prvním roce.