Poradna: Soused v bytě nemá topení a bere teplo z okolních bytů
Často se řeší, jak správně topit v interiéru. Jenže v bytových domech je nutné brát ohled i na ostatní obyvatele. Výrazné omezení topení totiž může mít vliv i na jejich tepelný komfort a finanční výdaje. Tomu se snaží předcházet vyhlášky. Vyplatí se tedy vůbec, aby bral někdo teplo jen z okolních bytů?
K oficiálnímu sčítání domů v Česku dochází každých 10 let. Naposledy se tak stalo v roce 2021. Podle tehdy získaných dat je u nás téměř 208 tisíc bytových domů, což představuje 10,6 % obydlených staveb. Z dalších statistik lze vyčíst, že v nich je přítomno zhruba 2,4 milionu bytů, které jsou v rámci jednoho domu provázané. Topení jednoho proto ovlivňuje topení druhého.
„Černí pasažéři“ bytových domů
V Česku existují „černí pasažéři“ i mimo dopravu. Už spoustu let se řeší, jak spravedlivě dělit náklady na vytápění bytových domů. Věc je zdánlivě jednoduchá. Kdo topí méně, má platit méně, kdo se rád ohřeje, prostě si připlatí. Jenže realita je poněkud jiná. Bytový dům je totiž svým způsobem organismus a prolíná se nejen sousedskými vztahy, ale také vytápěním. Proto je možné, že člověk, který v bytě nepoužívá topení, „neklepe kosu“, protože přijímá teplo z okolních bytů. To totiž uniká směrem ke studenějším stěnám, což u sousedů zvyšuje spotřebu a náklady.
V tomto ohledu mají největší výhodu obyvatelé středových bytů, jež přijímají teplo od sousedů skrze většinu stěn. Vyhlášky se tomuto problému snaží dlouhodobě zamezit. Je-li totiž nevytápěný byt mezi dvěma vytápěnými, prostupnost zdí zaručí, že teplota klesne maximálně o 3 °C. Byt, který netopí vůbec, zase ochlazuje okolní konstrukce, takže vlastně snižuje kolektivní tepelný komfort. Roli tady hrají základní fyzikální principy týkající se přenosu tepla, jež putuje z teplejších těles na chladnější.
Topíte méně, platíte více
Rozúčtování nákladů na vytápění v bytových domech je poměrně ožehavé téma. Existují dvě jeho složky – základní (část ceny tepla se rozděluje dle velikosti bytové jednotky) a spotřební (cena určená skutečnou spotřebou). Od 1. ledna 2024 přitom platí vyhláška, která říká, že se spotřební část může lišit maximálně v rozmezí 70 až 200 % průměrné spotřeby domu. Jednoduše řečeno se tedy přestat topit nevyplatí, alespoň ne tolik, protože spotřební složka nemůže být nulová. Paradoxně se ale může vyplatit topit hodně, neboť výsledná částka nikdy nebude víc než dvojnásobná.
Ideální je držet se v rozmezí zhruba mezi 70 až 90 % průměrné spotřeby domu. Ani úsporné chování by vás tedy nemělo vést k nižším teplotám. Soused, který v bytě nepoužívá topení a bere teplo z okolních bytů, sice existovat může, ale takový přístup se zase tak moc nevyplatí. Vypnete-li topení a oblečete se tepleji, bude růst spotřeba tepla v okolních bytech. Ta se následně přenese do spotřební složky a velká finanční úspora je minulostí. Pokud budou navíc další bytové jednotky topit více, nepůjde vlastně ani o úsporu energetickou, která je důležitá pro šetrnost k životnímu prostředí.
Jak topit v bytovém domě efektivně?
Třeba tak, že byste neměli topení úplně vypínat, ani pokud nebudete doma. Při opětovném zapnutí se totiž projeví tzv. dohřívání, což je proces opětovného zahřátí. Bude-li v domácnosti vše studené, déle potrvá, než tam bude opět příjemně. Teplo navíc může unikat skrze okna, proto je vhodné je důkladně utěsnit. Jak? Třeba samolepicím těsněním či akrylovým tmelem. Před zdrojem tepla by také neměly být žádné překážky. Máte-li před topením závěsy či záclony, případně nábytek, jeho účinnost se může dle odborníků snížit i o více než 10 %.
































































