Šéf slíbil tučný bonus za práci navíc. Když přišlo na výplatu, najednou tvrdil, že firma nemá peníze

„Na konci loňského roku jsme si se šéfem sedli a dohodli se, že v prvním čtvrtletí nového roku pořádně mákneme. Slíbil mi přitom tučný bonus za práci, kterou jsem doteď nedělal, ale nově jsem ji měl zvládat společně se svými původními povinnostmi. To se také stalo. Jenže když přišlo na výplatu, najednou tvrdil, že firma nemá peníze, a nic mi nedal,“ píše pan Jakub. Pevná složka mzdy je většinou ukotvená v pracovní smlouvě, u pohyblivé složky to ale bývá složitější. Měl zaměstnavatel nárok na to, aby panu Jakubovi za jeho práci navíc nic nezaplatil?

Tenhle bonus vám šéf vyplatit musí

Na co máte nárok? Jen na nárokovou složku mzdy. To vzhledem k názvu asi nepřekvapí. Nárokové bonusy jsou takové bonusy, které jsou písemně garantované. Pokud jsou podmínky pro přiznání bonusu písemně stanoveny a zaměstnanec je splní, vzniká na odměnu nárok, který lze případně vymáhat právní cestou. Kde musí být uvedené? Ideálně by měly být součástí pracovní či kolektivní smlouvy, mzdového výměru nebo písemného interního předpisu. Při podpisu jakéhokoli dokumentu si tedy zjistěte, zda je v něm to, na čem jste se dohodli, přesně zaznamenáno.

Říká se, že „co je psáno, to je dáno“. Pokud tedy splníte všechny podmínky pro vyplacení bonusu, šéf ho nemůže svévolně odmítnout vyplatit. Nároková složka mzdy se totiž zpravidla váže na ověřitelné výsledky. Může se tedy například jednat o splnění ročního obratu nebo dosažení určitého počtu prodaných kusů. Pokud písemně uvedenou podmínku splníte, zaměstnavatel je povinen vyplatit vám peníze do jednoho měsíce ode dne, kdy nárok na výplatu prémie vznikl.

Ústní dohoda a podání ruky někdy nestačí , ...

Nenároková složka aneb Slibem nezarmoutíš

Jak opět napovídá sám název, na nenárokovou složku mzdy zaměstnanec nemá nárok. To neznamená, že bonus nebude vyplacen, jeho přiznání však závisí na rozhodnutí zaměstnavatele. Nárok tedy vzniká až v případě, že zaměstnavatel vyplacení peněz navíc výslovně schválil. Pokud šlo každopádně o ústní příslib typu „když vy, tak já“, situace s vyplacením může být složitější a můžete také „ostrouhat“. Doporučujeme tedy raději si vše ohlídat a trvat na písemném ukotvení.

Co dělat, když váš nárok nebude splněn?

V případě, že vám má být vyplacena prémie, na kterou máte podle podepsaného dokumentu nárok, a nestane se tak, nemusíte nutně házet flintu do žita. Takové případy však nebývají jednoduché, a i když se domůžete svého práva, zřejmě to výrazně naruší vztah zaměstnanec–zaměstnavatel. V každém případě se lze obrátit na soud, který rozhodne o tom, zda vám bonus vyplacen bude, či nebude. Až do téhle situace se zřejmě dostat nechcete, ale někdy zkrátka a dobře nic jiného nezbývá.

Zaměstnanec se může obrátit i na soud , ...

Jaký je rozdíl mezi bonusem a příplatkem?

Mezi bonusy patří obvykle výkonnostní bonusy v závěru roku (například vánoční prémie). Ty se ovšem liší od takzvaných příplatků. Ty vám vyplaceny být musí, pokud splníte specifické podmínky stanovené zákonem č. 262/2006 Sb., tedy zákoníkem práce. Konkrétně se může jednat o příplatky za noční práci, za práci ve svátek či o víkendu, případně za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nárok na zákonné příplatky vyplývá přímo ze zákoníku práce a zaměstnavatel jej nemůže smlouvou vyloučit. Na tyhle peníze máte nárok tak jako tak.

Při podpisu pracovní smlouvy buďte obezřetní a vše si nejdříve důkladně přečtěte. Existují případy, kdy novému zaměstnanci slíbili nástupní plat 60 tisíc, ale ve smlouvě nakonec bylo o 20 tisíc méně. Dejte si tedy pozor na podrazy už při pohovoru.