Porovnali jsme výkon větrné a jaderné elektrárny. Jeden blok Temelína nahradí až 300 větrníků

Rozdíl mezi větrnou a jadernou elektrárnou není jen v tom, jak na první pohled vypadají. Jedna z nich se staví i deset let, a stojí tolik, že byste za ni mohli postavit snad celé město. Ta druhá zas ale pak nepracuje tak intenzivně. Obě dvě mají ale jedno společné. Mají být řešením jak vyrábět elektřinu bez uhlí.

Jedna vyrobí o dost víc elektřiny

Kolik ale tedy která z těchto elektráren vyrobí skutečně elektřiny? Pojďme se podívat na praktický příklad ze života. Jeden jaderný blok, dejme tomu v Jaderné elektrárně Temelín, má podle informací výkon zhruba 1 000 megawattů. Pod tímto číslem si asi jen málokdo něco představí. Na co by to tedy konkrétně stačilo? Takové množství energie by mohlo zásobovat až statisíce domácností.

Jaderné elektrárny vyrobí energie tolik, kolik by vyrobily stovky větrných vrtulí , ...

Oproti tomu jedna větrná elektrárna má výkon zhruba 3 až 5 megawattů. Když tedy budeme chtít získat stejné množství energie, budeme muset mít přibližně 200 až 300 větrných vrtulí.

Ale pozor – tím to nekončí. Tato čísla totiž značí výkon „podle papírů“. Ve skutečnosti ještě záleží, jak často elektrárny energii vyrábějí. A zatímco ta jaderná je v provozu téměř nepřetržitě, větrná prakticky energii vyrábí jen tehdy, když venku fouká. Když fouká dost, dá se z ní „vyždímat“ maximum. Jsou ale i dny, kdy fouká méně nebo i vůbec. To je také důvod, proč nemohou v českých povětrnostních podmínkách naplnit větrné elektrárny svůj maximální potenciál.

Částka za výstavbu vás položí

Pokud se ale podíváme na obnos, který je potřeba na výstavbu obou elektráren vynaložit, situace se zase obrátí. Ta jaderná sice vyrábí velké množství energie, ale také představuje velkou počáteční investici. Bavíme se tady o stovkách miliard korun. A časová náročnost? Běžně i přes deset let. Jinými slovy: drahý a zdlouhavý proces, než začne projekt přinášet reálné výsledky.

Výstavba jaderných elektráren může trvat i přes deset let, a stojí stovky miliard korun , ...

Z tohoto pohledu jasně vítězí větrné elektrárny. Výstavba je proti těm jaderným podstatně menším projektem. Jeden stožár má cenu v řádech desítek milionů korun. A pokud se vystavuje celý „větrný park“, může být hotovo už během několika let. V takovou chvíli odborníci považují energii získanou z větrných elektráren za přece jen o něco levnější.

Záleží ale samozřejmě na tom, jaké jsou reálné okolnosti. U větrných elektráren může výroba opravdu hodně kolísat. V takovou chvíli se musí nashromážděná energie uchovávat pro momenty, kdy nefouká. Tohle prostě jaderná elektrárna řešit nemusí. Vyrábí konzistentně i desítky let a nepotřebuje žádnou větší „přestávku“.

Nezamořují prostředí?

Poslední, na co se podíváme, je otázka ekologie. I když se někomu může zdát, že takové „obří kolosy“ musí ničit životní prostředí, není tomu tak. Podle expertů patří oba dva zdroje energie mezi nízkoemisní.

Větší zátěží pro přírodu a prostředí je spíš odpad, který vzniká poté, co některé části těchto elektráren doslouží. Například větrníky mají životnost mezi dvaceti a pětadvaceti lety. Potom je potřeba řešit jejich výměnu. Jaderné bloky pak mají životnost delší, zhruba mezi čtyřiceti a šedesáti lety.

Jaký je ortel?

Není to ale o tom, že by jeden zdroj energie byl vyloženě „dobrý“ a druhý „špatný“. Jaderné elektrárny nám poskytují velké a stabilní množství energie, ale jsou opravdu hodně nákladné a dlouho se staví. Větrné elektrárny zase rostou v krajině rychleji, a mohou díky nižším nákladům vyprodukovat energii za méně peněz. Podmínkou ale je, že se „počasí vydaří“.

Odborníci proto vidí budoucnost tak, že se budou i dále kombinovat tyto zdroje energie například s fotovoltaikou. Každý ze zdrojů „přihodí“ to nejlepší tak, aby to bylo do budoucna udržitelné.