Po fritéze už neštěkne ani pes. V roce 2026 ji z kuchyní vytlačí nový praktičtější vynález
Klasické fritování není právě nejzdravějším způsobem přípravy pokrmů. Aktuálně už také k němu existují nejrůznější alternativy. Mezi ně patří třeba horkovzdušná fritéza. Jenže i tu může v roce 2026 z kuchyní vytlačit praktický vynález, který je neustále populárnější.
Češi obvykle tráví v kuchyni hodinu denně, o víkendu i dvě. Že devět hodin týdně není tak hodně? Ročně to dělá zhruba 19,5 dne, za 10 let 195 dní a za 50 let 975 dní, tedy necelé tři roky! V téhle místnosti bychom se proto měli cítit co nejkomfortněji. K tomu jsou potřeba kvalitní spotřebiče. Ty moderní zaručují, že v kuchyni můžeme být i přes zmíněná čísla kratší dobu než naši předci. Navíc bývá příprava pokrmů mnohem jednodušší. Zvlášť proto, že vznikají stále nové praktické vynálezy.
Tohle je praktický vynález do kuchyně
Možná jste ještě neslyšeli o přehřátých parních troubách (SHS z anglického Superheated Steam). Tahle zařízení při přípravě pokrmů kombinují horký (přehřátý) vzduch s vlhkou párou. Na rozdíl od klasické parní trouby (SO z anglického Steam Oven) jde o kombinovaný kuchyňský spotřebič, který umožňuje připravit jídlo se šťavnatým vnitřkem a křupavou kůrkou. Běžná SO pracuje bez překvapení jen s párou, což má určitý vliv na strukturu pokrmů.
SHS neumožňuje připravovat jen méně zdravé potraviny jako cibulové kroužky nebo hranolky. Udělat si v ní lze čerstvou zeleninu, grilované a pečené maso, pečivo či jídla běžně připravovaná na pánvích. Možnosti tedy nabízí široké, přičemž jednotlivé suroviny si zároveň zachovávají živiny. To zvládá i klasická parní trouba, u téhle varianty ovšem mívají potraviny dle mnohých názorů lepší texturu a chuť.
Co na to říká vědecký výzkum?
Na srovnání přehřátých a klasických parních trub se zaměřila studie italských vědců z Univerzity v Pise v předloňském roce. Potraviny připravované v SHS přitom obsahovaly více MUFA, tedy mononenasycených mastných kyselin, jež jsou považovány za zdravé tuky. Na druhou stranu se v nich však vyskytovalo méně PUFA n-3, tedy esenciálních vícenenasycených mastných kyselin.
Mezi PUFA n-3 patří i EPA a DHA, což jsou klíčové omega-3 mastné kyseliny nezbytné pro zdraví srdce, mozku a zraku. Ačkoli přehřáté parní trouby zvyšovaly hydrolýzu PUFA n-3, jejich používání zároveň „chránilo“ potraviny proti oxidaci mastných kyselin. Co z tohohle zmatku zkratek vlastně vyplývá? Podle italských vědců může být maso připravované v SHS vysoce kvalitní a zdravé.
Jak je na tom horkovzdušná fritéza?
Klasické fritézy ke zdravé přípravě potravin nevedou. Suroviny se totiž „koupou“ v oleji. Horkovzdušné modely ovšem používají cirkulaci velmi horkého vzduchu, takže není potřeba žádný olej, byť pár kapek může jídlům dodat chuť a křupavost. Národní zdravotní informační portál (NZIP) ostatně doporučuje minimálně při přípravě pokrmů pro děti namísto smažení pečení v troubě nebo používání horkovzdušné fritézy. Tím se totiž výrazně sníží množství (nezdravých) tuků.
Přehřáté parní trouby jsou rozhodně vhodnější alternativou za tradiční fritování. Jenže jak jsou na tom při srovnání s horkovzdušnými fritézami? Jídla z SHS mohou být šťavnatější, jídla z horkovzdušné fritézy zase křupavější, byť jsou pro někoho až moc suchá. Přehřáté parní trouby mohou snižovat množství nezdravých tuků efektivněji a příprava pokrmů bývá rychlejší. Navíc je lze označit za všestrannější.
Jakému spotřebiči dát přednost? Oba mohou být energeticky šetrné. Určitě ve srovnání s klasickými troubami. Horkovzdušné fritézy se možná zdají jako méně praktické, ale bývají zase levnější a lehčí. Navíc u nich není před každým použitím nutné naplnit nádrž na vodu a posléze vodu zase odstranit. Záleží tedy spíše na vašich preferencích.






















































