Obcházíte kaluže místo toho, abyste do nich šlápli? Psychologové popisují, co to říká o vaší povaze

Podle řady odborných studií může taková na první pohled nezajímavá volba – tedy vkročit, či nikoli – vycházet z vašeho osobnostního nastavení. Dá se z toho podle psychologů vyčíst, zda jako člověk preferujete mít věci pevně pod kontrolou, jak přistupujete a řešíte krizové a stresové situace nebo jak zvládáte životní rizika.

Smysl pro pořádek

Z hlediska osobnostní psychologie mohou mít lidé, kteří se kalužím ať už záměrně, nebo nevědomky vyhýbají, vysoce vyvinutý smysl pro svědomitost. Takový člověk oplývá pečlivostí, pevnou disciplínou a miluje pořádek ve všech jeho významech. Jak pořádek v životě, tak u sebe doma. Preferuje mít všechny události do posledního detailu naplánované, umí často dobře předvídat rizika a jeho domácnost je většinou vzorově naklizená.

Podle amerického osobnostního psychologa Olivera P. Johna inklinují svědomití lidé k tomu, aby dělali vždy věci správně. A v jejich světě je mimo jiné správné do kaluží nešlapat. Mimochodem Oliver P. John je spoluautorem Big Five Inventory, tedy pětifaktorového modelu osobnosti, ve kterém právě svědomitost detailně rozebírá.

Svědomití lidé se nevědomky mohou kalužím vyhýbat. , ...

Voda jako symbol chaosu

Oproti tomu se někteří jiní psychologové domnívají, že překračování kaluží může být projevem osobnostního rysu s názvem harm avoidance (zkráceně HA), což bychom do češtiny mohli přeložit jako tendenci vyhýbat se potencionálnímu nebezpečí. Lidé se podvědomě straní všeho, co by jim mohlo způsobit újmu, nepříjemnost či dokonce ohrožení. Většinou se jedná o jedince s vysokou mírou opatrnosti, citlivosti a bázlivosti. Často také mívají sklony k pesimistickému náhledu na svět.

Možná vás napadá otázka, jak takové nastavení osobnosti souvisí s překračováním kaluží. No poměrně jednoduše. Člověk s tímto viděním světa spatřuje v kaluži něco jako chaos – pokud do ní vkročí, už bude muset řešit nepříjemné následky v podobě promočených bot, ponožek či bláta na botách.

Narušení vnitřní rovnováhy

Pro některé jedince pak kaluž nebývá pouhou „obyčejnou“ vodou na chodníku. Vidí v ní dokonce spouštěč drobného stresu. Na takovém místě lze hovořit o vlivu neuroticismu, tedy osobnostním rysu projevujícím se zvýšenou citlivostí na stres a negativní emoce. Lidé s vyšším neuroticismem vnímají šlápnutí do kaluže jako něco velmi nepříjemného, co jim naruší jejich pečlivě budovanou vnitřní rovnováhu.

V psychologii pro tuto situaci existuje termín avoidance coping, tedy vyhýbavé zvládání stresu. Takovou strategii volí člověk v případě, kdy se nechce nebo nemůže stresu postavit na přímo, ale raději se stresové situaci zcela vyhne. Jednou se vyhne kaluži, podruhé třeba nepříjemné konverzaci, potřetí konfliktu.

Patříte mezi jedince, kteří do kaluží šlapou? , ...

A co ti, kteří do kaluže skočí?

V našem článku by rozhodně měli dostat prostor také lidé, kteří naopak do kaluže bez přemýšlení šlápnou či dokonce vědomě skočí. Logicky se tak nacházejí na zcela opačném pólu osobnostního spektra a bývají spojováni s termínem sensation seeking, který v minulosti poprvé popsal americký psycholog Marvin Zuckerman.

Co to znamená? Do češtiny bychom tento termín mohli volně přeložit jako touhu či snahu vyhledávat a užívat si nové, rozmanité a intenzivní zážitky, prožitky a zkušenosti, i za cenu riskantního až rizikového chování. Opět se tedy můžeme vrátit k příkladu s kaluží – takto nastavení lidé do kaluže prostě skočí, protože je pro ně známkou zábavy, malého dobrodružství a intenzivní zkušenosti. Přitom vůbec neřeší, že budou mít následně mokré boty.

S nadsázkou řečeno tak právě obyčejná kaluž může sloužit jako takové osobnostní síto, podle kterého lze poznat, jak člověk funguje v běžných životních situacích. Zkuste se na to u sebe a svých blízkých zaměřit, třeba vám to pomůže odhalit nové poznatky.