Všichni důchodci by si měli pořídit smartphone. „Nemůžeme kvůli jedné generaci brzdit digitalizaci celého Česka“

Řada seniorů již od začátku ledna hledala ve schránkách dopis od České správy sociálního zabezpečení. Letos ale obálky s modrým pruhem oznamující novou výši důchodu nedorazily. Stát je nově začal doručovat do datové schránky nebo prostřednictvím bankovní identity. Digi­talizace státu je zkrátka a dobře nezastavitelná. Co ale dělat se seniory, kteří s ní nedrží krok?

Kolik seniorů používá chytrý telefon? 

Z nejnovějších šetření Českého statistického úřadu vyplývá, že situace mezi seniory není ani zdaleka tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát. Podle očekávání platí, že mladší senioři (do 74 let) se digitalizaci relativně rychle přizpůsobují – používají chytré telefony, zvládají základní operace v internetovém bankovnictví a podobně. Problémy má zejména generace starších seniorů, kteří mají věk přes 75 let. V této skupině totiž jen asi třetina používá smartphone, přičemž ne všichni v něm mají internet. Umělou inteligenci aktivně používají pouze 4 % seniorů.

Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ, komentuje trend: „Nejrychleji roste počet osob používajících internet na mobilním telefonu mezi seniory. V roce 2025 používalo internet v mobilu 58 procent osob ve věku 65 až 74 let, což je více než dvojnásobek oproti období před pěti lety. U seniorů nad 75 let používalo internet na telefonu 26 procent v porovnání s 5 procenty v roce 2020.“ Zdá se tedy, že navzdory četným negativním komentářům se situace mezi seniory postupně zlepšuje. 

Podle dat ČSÚ disponuje chytrým telefonem jen přibližně třetina seniorů nad 75 let, u mladších ročníků však čísla rychle rostou. , ...

V internetových diskuzích se kolem digitalizace objevují i velmi vyhraněné názory. Část diskutujících tvrdí, že stát už nemůže přizpůsobovat své služby lidem, kteří odmítají používat moderní technologie. „Nemůžeme kvůli jedné generaci brzdit digitalizaci celého Česka. Internet je běžně dostupný už téměř třicet let a každý měl dost času se alespoň základy naučit,“ píší někteří.

Co říkají samotní senioři? 

V diskuzích pod články o digitalizaci se v posledních měsících objevují i relativně vyhraněné názory. Tvrdí například, že kvůli jedné generaci nemůžeme brzdit digitalizaci celého Česka, která ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále zaostává. Je to častý názor zejména mezi mladší a střední generací, kde ale lidé zároveň věří, že v horizontu následujících 10 či 20 let bude senior bez chytrého telefonu spíše výjimkou. 

Názory jsou velmi odlišné i napříč samotnými seniory. „Jsem 60+, ale digitální znalosti pokládám za naprosto základní znalosti, jak rozvíjet svou osobnost a jít s požadavky doby. Naopak nechápu, jak někdo může napsat, že neměl možnost se jako senior k těmto technologiím dostat. Internet začal fungovat pro širokou veřejnost v druhé polovině devadesátých let. Bankovnictví chvíli poté. V té době bylo těm lidem nejvýše 50 let. Takže je to podle mne lenost a neochota učit se,” říká například Milan Trojan v diskuzi na Seznam Zprávách.

Jiní senioři mu však oponují, že se s novými technologiemi učit jednoduše nechtějí a veškerou digitalizaci označují pejorativními termíny, například „digitální totalita“. Tím spíš, když stát i nadále umožňuje naprostou většinu dokumentů získat offline – jen je to dražší, méně pohodlné a déle to trvá. 

Kde všude probíhá digitalizace?

Valorizační oznámení zaslané digitálně není ani zdaleka jedinou oblastí, ve které se s digitalizací postupuje. Senioři mají často potíže například s internetovým bankovnictvím, což je velmi limitující, protože banky postupně zavírají své kamenné pobočky. Významnou oblastí digitalizace je také zdravotnictví, kde jsou povinné eRecepty i eNeschopenky. Online se podává i daňové přiznání, stále více lidí kupuje výhradně digitální jízdenky na MHD a řada slev či věrnostních programů běží jen online. 

Každá z těchto oblastí tak přináší svým způsobem tlak na seniory, aby se přizpůsobili. Mnozí senioři se obávají, že při používání smartphonů udělají nějakou chybu. Nemají důvěru v samotná zařízení, a když už mají alespoň nějakou základní snahu, mají potíže porozumět ovládání telefonu, nedokáží interpretovat symboly na telefonu a nemají ani jemnou motoriku potřebnou pro ovládání telefonu. 

Městské knihovny i vzdělávací centra pořádají bezplatné kurzy digitální gramotnosti, které seniorům pomáhají odbourat obavy z technologií. , ...

Systém seniorům zatím vychází vstříc 

Stát na kritiku částečně reaguje a snaží se přijímat kroky, které pomáhají překlenout digitální propast. Například u zmiňovaného dopisu o valorizaci platí, že senioři narození před 1. 1. 1955 mají nárok na papírové oznámení zdarma tak, jak byli doposud zvyklí. Kromě toho platí, že vám na pobočkách okresní správy sociálního zabezpečení dokument rádi vytisknou. 

Pokud mají senioři sami snahu se v digitálním prostředí zorientovat, existuje řada kurzů, které jsou mnohdy i zdarma. Organizují je například městské knihovny, různé městské části nebo třeba univerzity třetího věku.