Věrnost firmě se často nevyplácí. Data ukazují, že nově přijatí mají v průměru výrazně vyšší mzdy než lidé po 15 letech práce

Přesně to se stalo Pavlovi. Nastoupil do firmy v roce 2006 za 25 000 Kč hrubého. Nyní bere 38 000 Kč. Kolegové, kteří nastoupili v roce 2018 na stejnou pozici, mají o 6 000 Kč víc. Pavel to zjistil náhodou a podal výpověď. Hledal novou práci a vyjednával. Po odchodu nastoupil do nové firmy za 46 000 Kč. O dva roky později přešel znovu a vyjednával, tentokrát dostal 54 000 Kč. Za tři roky si přidal víc než za předchozích patnáct. 

V roce 2006 byla průměrná mzda v České republice cca 19 000 Kč. V roce 2025 se zvedla na 49 215 Kč. Pokud zaměstnavatel za tu dobu přidával jen 3 % ročně, je dnes mzda takového zaměstnance výrazně pod tržní hodnotou. Americký uživatel na Redditu sdílel svůj příběh, kdy za tři roky se třemi změnami zaměstnání vzrostl jeho plat z 45 000 $ na 115 000 $. Proč je firma ochotná zaplatit nováčkovi tolik, co vám po dvaceti letech ne?

Proč firmy přidávají nováčkům víc

Říká se tomu mzdová komprese. Nástupní mzdy rostou rychleji než mzdy stávajících zaměstnanců. Není to nic výjimečného, děje se to všude. Běžně přitom nováček s menšími zkušenostmi dostane srovnatelně nebo i vyšší plat než zkušený kolega.

„Seniorním zaměstnancům, kteří jsou firmě dlouhodobě loajální, práci nemění a příliš nevyjednávají o svých podmínkách, zaměstnavatelé často zvyšují mzdu pomaleji než kolegům, kteří do firmy přišli teprve nedávno,“ potvrzuje analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.

Podobně to popisují i náboroví manažeři v anglických pracovních diskuzích. Nahrazení zaměstnance znamená měsíce zapracování a tréninku. Oboje stojí čas i peníze. Firma se snaží těmto nákladům vyhnout, a tak raději nováčka přeplatí, aby si ho udržela. U stávajícího zaměstnance to tak nefunguje. Firma ho má, je zapracovaný a dokud nevyjednává, nemá důvod mu přidat.

Pracovní pohovor , ...

Nahrazení zaměstnance vyjde firmu na 50–200 % jeho roční mzdy. U středně placené seniorní pozice jsou to stovky tisíc korun. Firma ví přesně, kolik stojí vás nahradit. Proto si dává záležet, aby přilákala nováčka. Jakmile tam nováček je a zapracuje se, tlak zmizí.

Jak job hopping mění vyjednávací pozici

Přesvědčujete šéfa o zvýšení mzdy s omezeným rozpočtem, který ví, že pravděpodobně zůstanete. Při pohovoru jinde je situace opačná. Firma vás chce získat, a tak nabídne víc. Průzkum ResumeBuilder uvádí, že 80 % job hopperů si za 5 let přidalo na mzdě. Jako hlavní důvod ke změně uvedlo vyšší mzdu 62 % z nich.

V roce 2024 dostalo 63 % zaměstnanců v České republice přidáno. Většinou do 5 %. Ale 34 % nedostalo vůbec nic. Přitom šla průměrná nominální mzda v České republice o 7,4 % nahoru. Kam tedy šla část toho růstu? Podle zahraničních dat si loajální zaměstnanec průměrně přidá zhruba 3–5 % ročně. Job hopper si při každém přechodu může říct o výrazně víc, až o 15 %. Rozdíl pak může dělat až 10 000 Kč hrubého měsíčně po 20 letech.

Proč to firmy dělají

Job hopping přesto není strategií pro každého a za každých okolností. Funguje lépe v první polovině kariéry. Čím déle někdo čeká, tím menší motivaci mají firmy ho přetahovat. Například státní sféra, zdravotnictví a školství se svou platovou tabulkou job hoppery nenadchnou. Job hopping dobře funguje, když někdo zůstane alespoň 2 roky. Pokud ze zaměstnání odcházíte za méně než rok, pro potenciálního zaměstnavatele už nejste lukrativní.

Porovnání mzdy , ...

Na druhou stranu existují firmy, které si svých loajálních pracovníků cení. Příkladem je i nejmenovaná firma z diskuze, kde kolega dostal placenou pauzu kvůli vyhoření. Firma mu přispěla na vybavení pro home office a při inflaci i krátkodobě přidala.

Jak zjistit, zda berete pod tržní hodnotou?

Můžete si zjistit, kolik berete ve srovnání s trhem. Na platy.cz si můžete srovnat mzdu podle pozice a regionu v České republice. Nebo si můžete projít inzeráty na stejnou pozici u konkurence. I když odchod neplánujete, vyplatí se situaci na trhu aktivně mapovat každé dva až tři roky. Můžete pak před šéfem ukázat, že si zasloužíte víc. Konkrétní číslo z trhu je silnější argument než odpracované roky. Loajalita není špatná vlastnost. Jen se nevyplácí tam, kde ji nikdo neoceňuje.