Meteorologové varují: V těchto krajích udeří extrémní vedra. Pokud je vám nad 50, raději nevycházejte

Vysoké teploty potrápí podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorolo­gického ústavu (ČHMÚ) zejména obyvatele Jihomoravského, Středočeského, Ústeckého a Plzeňského kraje. Teploty zde mohou vystoupat až na 37 °C, přičemž největší riziko hrozí mezi 11. a 17. hodinou. Výstraha se týká především starších generací, pro které mohou extrémní teploty představovat vážné ohrožení jejich zdraví.

Teplota výrazně neklesne ani během noci. Hrozí tudíž riziko takzvaných tropických nocí, tedy času, kdy teplota ani večer neklesne pod 20 °C. Pro lidský organismus to znamená velkou zátěž, protože nemůže dostatečně regenerovat. Tělo se v takové situaci nedokáže dostatečně ochladit a začínají selhávat přirozené mechanismy termoregulace.

Teploty se budou držet nad 30 °C. , ...

Každý na horko reaguje jinak

V tuto chvíli hraje věk vcelku zásadní roli. Zatímco mladý a zdravý organismus se většinou dokáže s horkem vypořádat bez větších problémů, u lidí nad 50 let už tělo reaguje jinak. S přibývajícím věkem se snižuje schopnost pocení a dochází ke zpomalení oběhového systému. Více příslušníků starších generací také užívá léky, které samy o sobě zvyšují riziko přehřátí. Řeč je například o diuretikách (tedy močopudných lécích), lécích na tlak nebo srdce.

Proto lékaři doporučují lidem v této věkové skupině, aby během horkých dní zůstávali co nejvíce doma nebo se zdržovali v chladných prostorách. A to zejména v čase od 11. do 15. hodiny. Důležitý je rovněž pitný režim a vhodné oblečení, když už se někam přece jenom vypravíte. To by mělo být lehké a vzdušné, vhodné jsou například lněné nebo bavlněné oděvy.

V horku je třeba jíst a pít

Pitný režim a správné stravování jsou alfou a omegou zvládnutí horkých dnů. Člověk by měl vypít dva až tři litry denně a to i tehdy, kdy nemá pocit žízně. V horku se rovněž nedoporučuje konzumace alkoholických nápojů a silné kávy, zbytečně tělo dehydratují.

Velkou roli hraje také stravování. V letních vedrech je nejlepší vsadit na čerstvé a lehké pokrmy. Vhodnou volbou jsou saláty, ovoce nebo zelenina s vysokým obsahem vody – například meloun, okurka nebo rajčata. Také jezte častěji, ale po menších porcích.

Jak se ochladit

V horkých dnech podobných těm, které nás v nejbližších dnech čekají, se vyplatí dodržovat stejný, nebo alespoň podobný denní řád. Na venkovní aktivity (jsou-li třeba) je dobré vyhradit si čas dopoledne, nebo večer. Venku bývá alespoň o něco chladněji. Před pobytem venku se pak nezapomeňte natřít opalovacím krémem s faktorem alespoň 30, lépe 50. Vhodné je rovněž použití pokrývky hlavy a slunečních brýlí.

Naopak v době největších veder (typicky přes poledne) zůstaňte ve stínu domova. Vyvarujte se větrání, protože byste si akorát „pozvali“ teplý vzduch do bytu. Větrat je doporučeno brzy ráno, nebo přes noc. Máte-li tu možnost, zatáhněte závěsy, rolety či žaluzie. Pomůže to udržet v pokojích teplotu o několik stupňů nižší.

Doma nevětrejte a pokud je to možné, zatáhněte rolety. , ...

Pokud budete cítit, že i v domácích prostorách začíná být velké teplo, zaveďte pravidelné ochlazování. Několikrát denně se krátce osprchujte vlažnou vodou, případně si na krk nebo zápěstí přiložte chladný ručník. 

První varovné signály

Přehřátí organismu (tedy úpalu) a úžehu ze slunce není radno podceňovat. Prvními příznaky mohou být závratě, bolesti hlavy, nevolnost, slabost či zrychlený tep. Vážnější stavy se mohou projevovat dokonce zmateností a ztrátou vědomí.

Jakmile tyto příznaky u svých blízkých zpozorujete, přesuňte je okamžitě do chladu a začněte je efektivně ochlazovat. Dejte postiženému napít a uložte ho do pozice vleže se zvednutými nohami. Ručníkem namočeným ve studené vodě postupně ochlazujte kůži. Po nějakém čase by se člověk měl cítit lépe. Pokud by potíže i nadále přetrvávaly, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.