Meteorologové nevycházejí z údivu: Leden 2026 má být nejdivočejší měsíc zimy. Tady je velká předpověď
Letošní zima zatím přichází nenápadně. Po teplotně spíše nadprůměrném podzimu ale meteorologové varují před lednem 2026. Má totiž jít o nejdivočejší měsíc zimy, který nabídne extrémní počasí a velmi nízké teploty.
Podle odborníků lze již nyní pozorovat několik signálů, které před lednovým počasím varují. Mezi ty patří například návrat jevu La Niña, zvýšená aktivita polárního víru, ale také změny proudění, které mohou do Evropy přinášet prudké vpády arktického vzduchu. Všechny tyto jevy a jejich nezvyklé kombinace pak přinesou na naše území časté a intenzivní sněhové srážky, hluboké mrazy a nečekané teplotní výkyvy.
Modely se příliš neshodují
Podle většiny evropských modelů má být začátek ledna výrazně chladnější, než jsme byli v posledních letech zvyklí. První týdny pak přinesou časté a husté sněžení, velmi chladné dny a ještě mrazivější noci. Teploty by se tak podle aktuálních predikcí měly držet po celý leden spíše pod bodem mrazu. V první polovině ledna ale nepůjde o nijak výrazné mrazy. Podle předpovědí by se měly denní teploty držet mezi −3 °C a 2 °C, noční budou jen o pár stupňů nižší. Kvůli velkému množství srážek a silnému větru bychom se pak mohli potýkat s ledovkami.
Jiné modely ale ukazují na teploty spíše průměrné, v prvních dnech dokonce nadprůměrné, okolo 10 stupňů Celsia. Který z těchto modelů bude nakonec reálný, se však s větší jistotou dozvíme až za pár týdnů.
Extrémy mají svůj důvod
Nepopiratelným faktem však zůstává, že se nad Evropou letošní zimu sejdou dva silné meteorologické jevy. Právě ty budou mít vliv na extrémní počasí. Prvním z nich je La Niña, která podle dlouhodobých pozorování opět posiluje. Tento jev vzniká v Tichém oceánu. Jeho povrchová vrstva se prudce ochladí a následně tak ovlivní celosvětové proudění vzduchu a rozložení tlakových systémů. Ve střední Evropě je tento jev spojován s častým prouděním studeného vzduchu, nestabilním počasím a velkým množstvím srážek.
Druhým jevem je takzvaný polární vír. Jde o mohutný proud studeného vzduchu, který rotuje vysoko nad severní polokoulí. Normálně zůstává tento arktický vzduch “uzamčený” za polárním kruhem. Meteorologové však letos zaznamenali jisté známky oslabení víru. To by mohlo značit jeho potenciální rozdělení a propad ledového vzduchu směrem k Evropě. Výsledkem podobného jevu jsou pak náhlé vpády arktického vzduchu a skoková ochlazení během několika hodin.
Kdy očekávat vrchol zimy?
Podle meteorologů přijde největší nápor zimy v druhé polovině ledna. Teploty by mohly klesnout hluboko pod −10 °C, místy až k −15 °C. Současně budou stále hrozit intenzivní sněhové přeháňky, kterým se nevyhneme ani v nížinách. V závěru ledna by pak mělo přijít mírné oteplení s teplotami stále pod nulou.
Tento výjimečný scénář bezesporu ovlivní spoustu oblastí našeho života. Na silné zimy a výrazné mrazy jsme si v našich končinách postupně odvykli. Zhoršené zimní počasí pak často doprovází kalamity na silnicích, se kterými bude nutné po novém roce počítat. Komplikacím mohou čelit i železnice. Podobně nízké teploty pak znamenají potíže i pro majitele domů, kterým hrozí zamrzání vodovodních potrubí.
Před nástupem zimy je tak dobré se na toto počasí připravit. Zkontrolujte technický stav vašeho domu, těsnost oken a dveří, topení a izolace. Řidiči by se měli vybavit startovacími kabely, škrabkou na okna a kvalitní nemrznoucí směsí. Psychologové také upozorňují na to, že podobné počasí negativně ovlivňuje naši náladu. Člověk se potýká s nedostatkem světla, tepla a pohybu po venku, ale i se stresem způsobeným různými výpadky nebo zhoršenou dopravní situací.


























































