Kvíz: Myslíte si, že jste chytří? Tohle je učivo pro děti, dospělí se ztrapní hned u třetí otázky
Většina dospělých má pocit, že základy ze školy má dobře zvládnuté. Vždyť kdo by nezvládl násobilku, určování podmětu a přísudku nebo názvy hlavních měst? Jenže jakmile se postavíte před konkrétní otázku, třeba z páté nebo osmé třídy, najednou zjistíte, že to, co vám kdysi připadalo jako samozřejmost, je dnes někde hluboko uložené nebo možná úplně ztracené.
Zatímco děti se učí nové věci každý den a mají učivo v čerstvé paměti, dospělí si často vybaví spíš útržky. A tak se klidně stane, že dospělý člověk, který zvládá práci, rodinu a složité životní situace, selže u otázky na délku lidského tenkého střeva nebo na rozdíl mezi slovesem a příslovcem.
Je to ostuda? Vůbec ne. Je to jen důkaz toho, že mozek funguje jako každý jiný „úložný prostor“. Co dlouho nepoužíváte, to se časem zapomíná. A pokud dále nepoužíváte nějakou látku ze školního učiva, prostě ji zapomenete na úkor něčeho důležitějšího pro váš život.
Děti se učí mnohem snáze a jejich mozek si více pamatuje.
, ...
Proč se školní učivo zapomíná – a jak si ho můžeme osvěžit
Zapomínání je přirozená součást učení. Mozek si totiž pamatuje hlavně to, co považuje za důležité. Pokud něco nepotřebujeme pro přežití, práci nebo každodenní rozhodování, naše paměť to jednoduše „odklidí“. A tak je dost možné, že si pamatujete rodné číslo své matky nebo PIN ke kartě, ale už nevíte, jaký pád odpovídá otázce: „Komu, čemu?“.
Navíc se učíme jinak než děti. Dospělý mozek je efektivní, ale víc „líný“. Nevsakuje nové informace tak snadno a často si je spojuje s emocemi, zkušenostmi nebo konkrétním využitím. Když se dospělý učí, ptá se: „K čemu mi to bude?“. Dítě naproti tomu přijímá nové poznatky mnohem otevřeněji. Bere je jako samozřejmou součást světa.
Dobrá zpráva ale je, že mozek se dá trénovat v každém věku. A není nutné vracet se k učebnicím. Stačí si občas zahrát kvíz, odpovědět si na pár „dětských“ otázek nebo se zkusit učit spolu s vlastním dítětem. Mnoho rodičů zjistilo, že si z hodin přírodopisu nebo dějepisu s dětmi odnesli víc než kdysi ze své vlastní školní docházky.
Učivo základní školy není jen o faktech
Když se řekne „učivo základní školy“, většina z nás si vybaví počty, pravopis nebo zeměpisné názvy. Jenže výuka na základní škole není jen o biflování. V ideálním případě nás učí myslet, hledat souvislosti, vyvozovat závěry a pracovat s informacemi. Dává nám základní rámec světa, tedy poznatky, na kterých stavíme dál.
Třeba taková chemie. Málokdo si dnes pamatuje valenční čísla nebo přesné vzorce solí. Ale schopnost chápat základní principy reakcí nebo rozlišovat mezi kyselinou a zásadou nám může pomoci nejen při údržbě domácnosti, ale třeba i při výběru kosmetiky nebo čisticích prostředků. A co matematika? I když si už nevzpomínáte, jak přesně se počítá obsah lichoběžníku, schopnost porozumět procentům, poměrům nebo základním grafům je pro dnešního člověka nepostradatelná. Ať už jde o srovnávání hypoték nebo čtení statistik ve zprávách.
Čím je člověk starší, tím hůře se učí a více zapomíná.
, ...
Co nás dětské otázky mohou naučit dnes?
Odpovídat na školní otázky s odstupem let je víc než jen hra. Je to zrcadlo, které ukazuje, co v nás zůstalo a co bychom si mohli s radostí připomenout. Někdy nás překvapí, kolik si pamatujeme. A jindy s pokorou zjistíme, že dítě v páté třídě by nás u tabule hravě porazilo.
Zkuste si proto dnešní kvíz nejen jako test svých znalostí, ale i jako malý trénink mozku. Možná vás překvapí, jak příjemné a osvobozující je přestat se bát toho, že „něco nevíme“. A třeba si díky tomu znovu vybavíte, že učení může být nejen povinností, ale i zábavou.
Kvíz
1. Které z následujících slov je podstatné jméno pomnožné?
A) kalhoty
B) radost
C) kopřiva
2. Jaký tvar má drát navinutý do spirály, který se využívá například v elektromagnetech?
A) solenoid
B) tranzistor
C) kondenzátor
3. Který z uvedených kovů je nejméně reaktivní?
A) železo
B) měď
C) sodík
4. Který z těchto států nehraničí s Českou republikou?
A) Polsko
B) Slovinsko
C) Rakousko
5. Co znamená v matematice, že je číslo liché?
A) Je dělitelné dvěma
B) Je sudé a zároveň prvočíslo
C) Není dělitelné dvěma
6. Co je to alveola?
A) druh viru
B) plicní sklípek
C) mozková blána
7. Které slovo je v následující větě příslovce?
„Zítra půjdeme pomalu do lesa.“
A) pomalu
B) půjdeme
C) lesa
8. Který z těchto jevů je příkladem chemické změny?
A) roztání ledu
B) spálení papíru
C) rozbití sklenice
9. Kolik má krychle hran?
A) 6
B) 8
C) 12
10. Jaký pád odpovídá otázce „bez koho, bez čeho?“
A) 2. pád
B) 3. pád
C) 4. pád
Výsledky: 1A, 2A, 3B, 4B, 5C, 6B, 7A, 8B, 9C, 10A
