„To, že jsme pro vás hrdinové, nám složenky nezaplatí.“ Hasiči se dožadují navýšení mezd

Debata o platech hasičů se v Česku vede již dlouhá léta. V posledních měsících však nabírá na obrátkách. Koneckonců, hasičům se nedaří přilákat nové zaměstnance a ti, kteří už mají nějaké zkušenosti, odcházejí do zahraničí za vidinou lepších výdělků. Vzniká krize, která se dotýká celého bezpečnostního systému státu? 

Kolik reálně hasiči berou? 

Čísla mluví za vše. Podle analýzy Ministerstva vnitra z roku 2023 brali hasiči na základních pozicích v průměru 51 tisíc Kč. Novější data naznačují jen velmi pozvolný progres, v roce 2024 to například bylo asi o tisícovku více. I když se může zdát, že je to velmi slušná výplata, je nutné vzít v potaz, že průměrná pracovní doba hasičů představuje 240 hodin měsíčně, obvykle rozdělených do 10 čtyřiadvace­tihodinových směn. 

Pokud tedy plat hasičů převedeme na hodinovou sazbu, dostaneme se v průměru na přibližně 210 Kč za hodinu. Pro srovnání – hodinová odměna při průměrné mzdě představuje hned 275 Kč. To znamená, že hasič si za odpracovanou hodinu v průměru vydělá o 22 % méně než průměrný Čech, ale přitom nese fyzická i psychická rizika – od úrazů až po PTSD – a musí zvládat extrémní pracovní zátěž. 

Průměrná směna hasiče trvá 24 hodin. Při započítání všech odpracovaných hodin vychází jejich základní hodinová sazba výrazně pod průměrnou mzdou. , ...

Chybí tisícovka hasičů. A nábor selhává

Rozsah krize dobře ukazuje statistika chybějících hasičů. Podle mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Kláry Ochmanové totiž v České republice chybí 1070 profesio­nálních hasičů. To znamená, že současný hasičský sbor pracuje pod dlouhodobým systémovým tlakem, který nemá úplně snadné řešení. 

„Dlouhodobě upozorňujeme na to, že platové ohodnocení hasičů neodpovídá náročnosti, rizikovosti a společenské důležitosti naší profese. Finanční motivace je v našem případě prakticky nulová – ačkoli očekávání a nároky na výkon neustále rostou, platy zůstávají téměř beze změn. HZS ČR ovšem na rozdíl od některých jiných bezpečnostních sborů nemá v rozpočtu finance na náborový příspěvek, což samozřejmě snižuje konkurenceschopnost na trhu práce. Ta klesá také kvůli nízkému platovému ohodnocení příslušníků, což je také hlavní příčinou odchodů hasičů,” analyzuje situaci Lucie Pipiš, mluvčí HZS Pardubického kraje. 

Hromadné odchody do zahraničí

Hasiči absolvují 12 měsíců základní odborné přípravy, projdou náročným výcvikem, dostanou specializaci a získají první zásahové zkušenosti. A pak během dalších 3–5 let odcházejí k jinému zaměstnavateli. Část z nich odchází do soukromých bezpečnostních agentur nebo na pozice požárních specialistů ve výrobě. Mnoho zkušených a šikovných hasičů ale míří taktéž do zahraničí. 

A není divu. Vzhledem k otevřenému pracovnímu trhu v rámci EU mohou hasiči pracovat v Rakousku či Německu, část z nich míří také do Švýcarska, kde jim nabídnou několikanásobně vyšší mzdu. Nástupní plat na těchto pozicích přesahuje ve všech uvedených zemích 75 tisíc korun, ve Švýcarsku si může hasič přijít na těžko uvěřitelných 150–200 tisíc. A když k tomu přidáte fakt, že do Vídně nebo do Bavorska je to z některých koutů Česka blíž než do Prahy, není těžké pro hromadný exodus hasičů najít pochopení. 

Hasiči se těší nejvyšší důvěře veřejnosti mezi všemi profesemi v Česku, na navýšení platů si ale budou muset ještě počkat. , ...

Vláda slibuje 50 tisíc. Ale až v roce 2029 

Aktuální stav nejspíš nikoho nepřekvapuje, protože o nedostatečných platech hasičů se mluví dlouhé roky. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů si do programového prohlášení dala zvýšení platu hasičů jako jednu ze svých priorit. Nástupní plat má být 50 000 Kč hrubého (tedy na hodnotě aktuálního průměrného platu), ale reakce je bohužel pomalá. Na tuto částku se tak podle očekávání hasiči reálně dostanou až od roku 2029. A těžko odhadovat, jaká bude tou dobou mzda v konkurenčních oborech.

Situace je o to smutnější, že hasiči patří podle průzkumu agentury STEM k nejdůvěryhod­nějším profesím v Česku. Pozitivní názor na ně má hned 94 % dotázaných, což je vyšší podíl než u lékařů (89 %), učitelů (78 %) nebo soudců (61 %). Tato důvěra se ale bohužel minimálně zatím nepromítá do politického tlaku na zvýšení platů. Nezbývá proto než doufat, že se situace co nejdříve zlepší.