Češi si budou muset na důchod spořit sami. Nově přiznávané penze mají růst pomaleji a být nižší

V průběhu následujících dekád by se tak lidé měli připravit mimo jiné na postupné zvyšování věkového limitu, kterého je nutné dosáhnout pro řádný odchod do starobního důchodu. Zároveň však dojde i k několika dalším změnám, mezi které patří například úprava výpočtu procentní výměry důchodu. Někteří představitelé současné vládní koalice pak uvažují o zavedení dalších legislativních změn, které by mohly vývoj v tomto směru ovlivnit. 

Z jakých důvodů je nezbytné o důchodové reformě hovořit? 

Ačkoliv by si mnozí přáli opak, v České republice dlouhodobě klesá porodnost a naopak stoupá počet lidí, kteří odcházejí do důchodu. To se postupně projevuje úbytkem produktivní části populace, která představuje stěžejní „hnací motor“ každé ekonomiky. Jedná se o pracovníky, kteří odvádějí státu daně, z nichž pak dochází mimo jiné k vyplácení starobních důchodů. 

Podobně je tomu bohužel i v mnoha dalších vyspělých státech. 

Statistiky hovoří poměrně jasně: Zatímco v letošním roce připadá na jednoho důchodce přibližně 2,5 pracujícího, do roku 2050 by měl tento poměr podle predikcí klesnout na méně než 1,8. 

Je tedy zřejmé, že na tento negativní vývoj je nezbytné reagovat. Pomoci může například přísun zahraničních pracovníků na český trh, zvyšování daní, snižování výše důchodu nebo právě navyšování věku odchodu do důchodu. 

Počet lidí v produktivním věku klesá. , ...

Důchodová reforma: V kolika letech půjdou jednotlivé ročníky do důchodu?

Jednou z hlavních částí již odhlasované důchodové reformy, kterou lidé začnou pociťovat v průběhu následujících let, je právě navyšování důchodového věku. O tom, o kolik se tento věk u jednotlivých pracujících navýší, rozhoduje ročník narození. 

Podle původního návrhu mělo platit, že lidé narození mezi lety 1966 až 1971 by důchodovou reformu neměli nijak pocítit. Před jejím zavedením činil věk odchodu do důchodu 65 let, stejně tomu tak mělo být i po jejím uvedení do praxe. Poté se měl důchodový věk navyšovat tempem dva měsíce ročně. Navrhované legislativní opatření však po následných úpravách doznalo několika změn. 

Nakonec tedy platí, že klíčovým rokem narození je rok 1966. Právě ten by měl jako první pocítit pravidlo, že se věk odchodu do důchodu bude navyšovat za každý rok narození, a to o jeden měsíc. 

Z toho vyplývá, že například ročník 1967 bude mít možnost odejít do důchodu v 65 letech a 2 měsících (při splnění zbylých podmínek). Lidé, kteří se narodili v roce 1968, odejdou do důchodu v 65 letech a 3 měsících atd. 

"Důchodová reforma zajistí, že stát bude mít dostatečné prostředky na důchody současných třicátníků, čtyřicátníků. Zajistili jsme, že mladší ročníky v seniorském věku budou mít šanci dostávat slušnou penzi,“ informoval bývalý premiér Petr Fiala v rámci brífinku po schválení reformy. 

Pro osoby narozené po roce 1974 platí jiná pravidla 

U lidí, kteří se narodili v rozmezí let 1974 až 1988 se důchodový věk stanoví tím způsobem, že se k věku 65 let a 8 měsíců přičte takový počet kalendářních měsíců, jenž odpovídá rozdílu počtu let mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1973. 

Důchodový věk je pak zastropován na 67 letech – tato věková hranice tedy platí pro všechny, kteří se narodili po roce 1988. 

Věk odchodu do důchodu by se měl podle stávající reformy i nadále zvyšovat. , ...

Výše důchodů se bude snižovat 

„Nově přiznávané důchody by od roku 2026 měly růst pomalejším tempem, cílem je snížení jejich úrovně oproti současnému stavu o 8 %. Náhradový poměr by se měl postupně snížit o 3 %. Dosaženo toho má být tím, že se budou při výpočtu důchodu méně zohledňovat výdělky a doby důchodového pojištění,“ informoval portál ceskeduchody.cz. 

Především ročníkům 1974 a mladším tak odborníci obzvláště doporučují důsledné spoření před odchodem do důchodu. Toto doporučení se nicméně vztahuje prakticky na všechny osoby, které se aktuálně nacházejí v produktivním věku. 

V každém případě platí, že než se vyjmenované ročníky dostanou do důchodu, v oblasti důchodů může dojít ještě k celé řadě dalších změn. Například současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka plánuje změnit valorizaci penzí či zavést podporu pracujícím důchodcům. Na stole je i opětovné snížení důchodového věku, nicméně mnoho odborníků před tímto krokem varuje.