Pohovor: Mnoho uchazečů udělá chybu už při první otázce. Nebuďte za každou cenu upřímní

Při pracovním pohovoru  nerozhodují jen zkušenosti a kvalifikace, ale personalisté často sledují způsob, jakým uchazeči komunikují a reagují na nepříjemné otázky. První minuty pohovoru tak mohou výrazně ovlivnit celkový dojem a rozhodnout o tom, zda postoupíte do dalšího kola výběrového řízení.

Co vám při pohovoru spíše uškodí?

Při výběrovém řízení se stále můžete setkat s typickými náborovými otázkami, které jsou možná dnes už klišé, ale mnoho personalistů je stále rádo používá. Na co si při odpovídání na ně dát pozor, je především přehnaná upřímnost. Ne vždy se totiž cení. Běžná otázka, s níž se můžete u pohovoru setkat, a kterou je potřeba si rozmyslet předem, zní: „Co je vaší slabou stránkou?“

Na některé otázky je vhodné se předem připravit , ...

Tento na první pohled neškodný dotaz je ve skutečnosti docela záludný. Pokud na něj odpovíte špatně, podřežete si pod sebou větev. V tomto případě je lepší než bezprostředně upřímná odpověď odpověď předem promyšlená. Je proto potřeba nastudovat si dostatečně, co daná pozice, na níž se hlásíte obnáší, a podle toho odpovědět.

„Lepší je pojmout otázku jako dotaz na to, čeho jste si vědomi, že byste na sobě mohli zlepšit nebo co už se zlepšovat snažíte. Zejména v souvislosti s nabízenou pozicí. Pokud se totiž ucházíte o místo, kde je potřeba dobrá a efektivní organizace, neuvádějte jako svou slabinu potíže s dodržováním termínů,“ radí Milena Krčmářová, personalistka ze společnosti Randstad.

Na přehnanou upřímnost si dejte ale také pozor ve chvíli, kdy se vás na pohovoru zeptají, proč opouštíte stávající zaměstnání. V žádném případě byste neměli začít pomlouvat předchozího zaměstnavatele. V tomto případě je lepší zdržet se zbytečných emocí a osobních dojmů a raději odpovědět obecně.

Těmto frázím se raději vyvarujte

Klišé často zaznívají také z úst samotných uchazečů. Personalisté jsou na některé odpovědi už vyloženě hákliví, neboť je slýchají stále dokola a jsou prakticky nicneříkající. Navíc u některých z nich je zcela očividné, že nejsou upřímné. 

Mezi nejčastější fráze, které personalisté označují za prázdné klišé, patří například:

• Jsem flexibilní a přizpůsobivý.
• Peníze pro mě nejsou hlavní motivací.
• Mou největší slabinou je, že jsem až moc pracovitý/á.
• Rychle se učím novým věcem.
• Chci být přínosem pro vaši společnost.
• Jsem orientovaný/á na výsledky.
• Mám tah na branku.

Nikdy u pohovoru nepomlouvejte předchozí zaměstnavatele , ...

Buďte struční a věcní

Jak byste reagovali, kdyby vám dal personalista pokyn, abyste mu o sobě něco řekli? Většina z uchazečů začne automaticky sáhodlouze vyprávět o své profesní minulosti a prakticky pouze popisuje to, co má napsané v životopise. Tím si ale pozornost nezískáte, ba naopak, protistranu spíše uspíte.

Ideální proto je naučit se elevator speech (nebo též elevator pitch), což je účinný nástroj pro sebeprezentaci. Ve skutečnosti vám totiž stačí pouze tři nebo čtyři šikovně zvolené věty, díky kterým okamžitě zaujmete. Tato metoda má velkou výhodu v tom, že si ji můžete připravit dopředu. V podstatě jde jen o to, co chcete, aby si o vás na pohovoru hned zapamatovali.

Elevator speech tedy spočívá v tom, že během jedné minuty shrnete, kdo jste, co od daného místa očekáváte a co na oplátku můžete nabídnout. Díky stručné a věcné odpovědi ušetříte při pohovoru oběma stranám čas, a zároveň o sobě řeknete to nejdůležitější.

„Když vyučuji řízení kvality, vždy své studenty učím připravit si elevator speech. Jde o stručné, ale ucelené sdělení, které shrnuje hlavní myšlenky a podněcuje k akci – takové, které dokážete přednést během jedné minuty při jízdě výtahem s generálním ředitelem“, vysvětluje americký podnikatel a autor Philip B. Crosby ve své knize The art of getting your own sweet way.