Příběh větrných turbín v Česku: Když se netočí, stávají se z nich jen drahé dekorace

Obyvatelé, kteří žijí v jejich bezprostřední blízkosti, pak často kritizují jejich vzhled. Jednotlivé turbíny jsou velmi vysoké a masivní a nepochybně tak mají vliv na celkový vzhled krajiny. 

Aby větrné elektrárny fungovaly, potřebují vítr

V České republice se dle České společnosti pro větrnou energii nachází více než 200 větrných elektráren. Ty pokrývají zhruba 1 % celkové spotřeby elektřiny. Pro srovnání v Rakousku, které je obecně využíváním větrné energie známé, je 14% pokrytí. 

Lidé se přitom často mylně domnívají, že u nás více větrných elektráren nestojí, jelikož zde není takový větrný potenciál. Důvodem je však spíše nezájem a obecně nízká podpora ze strany státu v minulé dekádě. To by se však mělo měnit a postupem času by tak větrných turbín mohlo přibývat.

Aby jednotlivé turbíny mohly pracovat, potřebují k tomu samozřejmě vhodné podmínky. Pokud se netočí, stávají se z nich jen velmi drahé dekorace. Jejich výstavba se přitom vyplatí v místech, kde se ve stometrové výšce naměří průměrná rychlost větru 6 metrů za vteřinu a více. Česká společnost pro větrnou energii přitom potvrzuje, že takových míst s nevyužitým potenciálem je v České republice ještě mnoho. 

Výstavba větrných elektráren by u nás měla pokračovat , ...

Každá větrná turbína má svou životnost

Nutno podotknout, že životnost větrných turbín rozhodně není neomezená. Uvádí se, že dosahuje zhruba 25 let. Mnoho obyvatel se pak přirozeně obává toho, co se s turbínami stane po uplynutí této doby a zda i jako nefunkční budou hyzdit krajinu.

Pravdou ale zůstává, že po ukončení provozu se větrná elektrárna může zlikvidovat a místo bude zcela v původním stavu. Turbína je z 88 až 90 % recyklovatelná. Vysloužilá větrná elektrárna pak samozřejmě může být v původním místě nahrazena zcela novou turbínou a elektrárna tak může pokračovat ve své činnosti. 

Demolice větrných turbín je nákladná

Nefunkční větrné turbíny často kazí vzhled krajiny jednoduše proto, že je jejich demolice poměrně nákladná. Tento problém řešili například i v sousedním Německu, kde přišli se skutečně zajímavým řešením. Rezavé nefunkční větrníky zde začali vyhlašovat za technické památky. 

Příkladem takového počínání byly dvě větrné turbíny u města Schünow, které byly dlouhé roky mimo provoz. Jejich výměna za nové nepřipadala v úvahu. Podle stávajících norem se totiž nacházely příliš blízko obce. Jejich majitelka tak zařazením turbín mezi technické památky ušetřila desítky tisíc eur (v přepočtu stovky tisíc korun) za demolici. 

Demolice nefunkční turbíny je možná, ale nákladná , ...

Jaký cíl si klade v oblasti energetiky Česká republika

Podle aktuálního cíle České republiky v oblasti obnovitelných zdrojů pro rok 2030 by měla země dosáhnout instalovaného výkonu 10,1 GW solárních a 1,5 GW větrných elektráren. Urychlení výstavby větrných a solárních elektráren v České republice oproti schváleným plánům vlády by mohlo posílit energetickou bezpečnost České republiky a snížit cenu silové elektřiny. Oproti tomu pokud by docházelo k pomalejšímu rozvoji, byla by země závislá na dovozu elektřiny. Zároveň by byly ceny energie přirozeně vyšší. 

Podle studie Energie budoucnosti – jaké mohou být cesty české dekarbonizace zrychlený rozvoj obnovitelných zdrojů energie ukazuje, že větrné a solární elektrárny hrají zásadní roli při omezování emisí oxidu uhličitého. Ambicióznější využívání obnovitelných zdrojů v České republice by zároveň mělo vést k celkovému snížení emisí skleníkových plynů.