Češi platí za nájem často víc, než by museli. Jedna dobře napsaná věta ve smlouvě může ušetřit desetitisíce
Mnoho lidí je přesvědčeno, že o výši nájemného rozhoduje jen tržní cena a dohoda s majitelem. Český zákoník však obsahuje pravidla, která mají chránit nájemce před nečekaným zdražením. Pokud je ale ve smlouvě jedna specifická věta, tato pravidla se mění a nájem může růst rychleji, než většina lidí tuší.
Představte si, že platíte nájem několik let a najednou vám majitel oznámí výrazné zvýšení. Zákon sice stanovuje ochranu pro nájemce, ale v praxi ne všichni tuto ochranu využívají. Rozhodující je přesné znění nájemní smlouvy. Právě v ní se může skrývat klíčová věta, která ovlivní, zda je navýšení omezené nebo se může opakovat každý rok bez omezení.
Jak funguje zákonný limit pro zvyšování nájemného
Občanský zákoník chrání nájemce tím, že umožňuje jednostranné zvýšení nájemného maximálně o dvacet procent během posledních tří let. Do této hranice se započítávají všechna zvýšení za dané období.
Pronajímatel musí navíc poslat písemný návrh a nová částka musí odpovídat obvyklému nájemnému v místě. Pokud jsou podmínky splněny, nájemce má tři měsíce na vyjádření. Nesouhlasí-li, může rozhodnout soud. Tento mechanismus je férový a poměrně striktní a zajišťuje, že nájem nemůže růst nekontrolovaně.
Tento limit někdy neplatí
A tady přichází ona klíčová věta ve smlouvě. Pokud se pronajímatel s nájemcem dohodnou na jiném způsobu úpravy nájemného, například na pravidelné valorizaci, zákonný strop se neuplatní. Výše nájmu se pak mění automaticky podle zvoleného kritéria, bez potřeby pokaždé vyjednávat. Mnozí nájemníci si tuto část smlouvy ani nečtou, a proto je následně překvapí, že se jejich nájem zvedá pravidelně a někdy i výrazně.
Inflační doložka: Malý text s velkým dopadem
Nejběžnějším způsobem, jak si majitelé zajišťují automatické zvyšování, je takzvaná inflační doložka. Ta stanovuje, že nájemné se upraví podle inflace, zpravidla jednou ročně. Je-li inflace vysoká, může být zvýšení znatelné a výrazně přesáhnout dvacet procent v součtu za tři roky. Pokud je doložka napsaná správně, není nutný nový návrh a navýšení se provede automaticky. Pokud je ale formulace vágní nebo neurčitá, může být neplatná a vrací se do hry zákonný limit.
Na co si dát pozor při podpisu smlouvy?
Klíčové je, aby doložka obsahovala přesný inflační index, datum, kdy se navyšuje, a způsob oznámení. Pokud některý prvek chybí, otevírá to prostor ke sporům. Nájemník má právo před podpisem žádat o upřesnění, případně navrhnout horní hranici navýšení. Některé smlouvy umožňují, aby se nájem nezvyšoval, pokud je inflace nízká. Tím se zajistí, že změny jsou předvídatelné a férové.
Právníci doporučují uchovávat si všechny písemnosti spojené s nájemním vztahem, protože při případném sporu se rozhoduje podle důkazů. Pokud pronajímatel pošle navýšení, které neodpovídá zákonu nebo špatně formulované doložce, lze se bránit písemným nesouhlasem a případně podat návrh na soudní přezkum.
Česká soudní praxe v posledních letech potvrzuje, že nejednoznačné doložky bývají neplatné a vrací se k zákonnému limitu, což může znamenat i nárok na vrácení přeplatků.
Prostor pro vyjednávání
Smlouvu není nutné podepisovat tak, jak ji pronajímatel předloží. V praxi je běžné vyjednat maximální strop pro každoroční navýšení, například 5 %, nebo stanovit, že se úprava provádí jen jednou za rok. Pokud pronajímatel trvá na doložce, je možné vyžádat její přesnou specifikaci. I tato úprava, která zabere jedinou větu, může znamenat úsporu několika tisíc korun ročně.
Důsledky pro rozpočet
U bytu s nájmem deset tisíc korun měsíčně znamená desetiprocentní navýšení za rok částku navíc dvanáct tisíc korun ročně. Pokud by se podobné zvýšení opakovalo každý rok a smlouva by neměla žádný strop, celkový rozdíl za tři roky může přesáhnout i třicet tisíc. Správně formulovaná smlouva tak chrání peněženku nájemníka a dává mu jistotu, že nebude platit víc, než je nutné.