Nečekejte na jaro: Jakmile teploty vystoupají nad nulu, natřete stromy vápnem. Jinak o ně přijdete

Lidé vápní stromy odedávna. Činila tak ostatně i naši předci. O hojně využívaný způsob ochrany dřevin se ovšem jedná i v 21. století. Jde totiž o účinnou přírodní alternativu k používání syntetických pesticidů. Může být tedy součástí ekologického zemědělství. Vápnění stromů navíc nechrání „pouze“ před škůdci, ale také před rozmary počasí, které jsou s příchodem jara nedílně spojeny.

Vápnem pomůžete (ovocným) stromům

Už v závěru zimy nebo časně zjara je vhodné období pro vápnění stromů, tedy natření kmene vápnem. Nejde přitom o nic estetického, ale primárně o ochranu, a to hned několikanásobnou. V tomto období už může být přes den příjemně, zatímco v noci ještě klesají teploty (někdy výrazně) pod nulu. Vápněním zabráníte brzkému proudění mízy v teplejších dnech, což může vést k poškození stromů nočními mrazíky. Prodloužíte totiž jejich zimní spánek.

Vápnění se obvykle provádí u ovocných stromů, ale uplatnění může nalézt i u okrasných dřevin. Načasovat byste si ho měli na suchý den, kdy bude panovat teplota nad nulou. Díky vápnu se kmeny dřevin přes den neohřejí tak rychle, neboť budou lépe odrážet sluneční světlo. Tenhle krok ovšem může mít i další pozitiva. Vápnění se provádí rovněž kvůli dezinfekci kůry. Účinkuje totiž proti různým chorobám i zamoření škůdci.

Stromy s ochrannou vrstvou , ...

Hmyz v zimě hibernuje v kůře stromů, často právě ovocných. Vápno má přitom insekticidní účinky, takže dřeviny může pomoci zbavit vajíček a larev molic či mšic, případně dřevokazného hmyzu. Účinné je navíc i v boji proti onemocněním, jež působí houby jako monilióza. Působí tedy rovněž antifungálně. Kromě toho může zabránit rozšiřování lišejníků (symbiotických organismů vzniklých spojením houby a řasy či sinice), stejně jako bakterií.

Co k vápnění stromů konkrétně použít?

Možností máte hned několik. Nemusíte tedy použít jen vápno. Důležité je, aby výsledný roztok nebyl ani příliš hustý, ani příliš řídký. V prvním případě hrozí sloupnutí celé vrstvy, ve druhém stékání.

• První možností je hydratované/hašené vápno. Jeden jeho díl smíchejte se zhruba 6 až 8 díly vody. Ovšem pozor! Vápno je žíravé, takže si vezměte ochranné pomůcky.
• Bezpečnější metodou může být aplikace bílé latexové barvy. Tu stačí zředit s vodou, a to v poměru 1:1. Tahle směs bývá obecně méně nebezpečná i pro stromy.
• Třetí možnost představuje takzvané vápenné mléko, tedy 20% roztok hašeného vápna s vodou, který si můžete pořídit v obchodech. Zde ostatně najdete i další nátěry na stromy.

K ochraně stromů nemusíte použít jen vápno , ...

Jak při vápnění stromů postupovat?

Postup vápnění není složitý. Stačí vám k němu samotný roztok, ochranné pomůcky (vysoké boty, rukavice či brýle), kbelík, štětku či plochý štětec. Než se do toho pustíte, ujistěte se, že je nad nulou a není hlášen ani vítr, ani déšť. Kůra by měla být dokonale suchá. Vápnit stromy byste měli od země až k hlavním větvím. Jak často? Někdo doporučuje každoročně, podle dalších stačí takový krok provádět zhruba jednou za tři až čtyři roky. Nanést lze přitom jedinou vrstvu, ale můžete použít i dvě.

Pozor na některé nevýhody! Vápnění stromů s sebou nese i určité negativní důsledky, s nimiž je třeba počítat. Tenhle postup sice může vyhladit škůdce, stejně tak ale i prospěšný hmyz. Navíc nemá žádný vliv na škodlivé živočichy přezimující v zemi či na vyšších větvích. Pronikne-li přitom vápno hlouběji do tkání stromu, může některé rány po mrazu zhoršit. Případně tedy postupujte obezřetně.