Za pracovní úraz vedoucí k rozvázání pracovního poměru máte nárok na odškodnění ve výši 12násobku průměrného výdělku

Specifická situace však nastává v případě, kdy zaměstnanec kvůli dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti (například právě kvůli pracovnímu úrazu) ukončí pracovní poměr. Právě tito zaměstnanci totiž obdrží zvláštní náhradu, která se hradí ze zákonného pojištění zaměstnavatele. 

Pracovní úraz je třeba nahlásit

Pod pojmem pracovní úraz se skrývá poškození zdraví zaměstnance (případně jeho úmrtí), ke kterému došlo v důsledku plnění pracovních úkolů, případně v souvislosti s nimi. Typickým příkladem pracoviště, kde se mohou pracovní úrazy stávat poměrně často, bývá staveniště. Pracovní úraz se však může přihodit i při zdánlivě bezpečné práci v kanceláři. 

Pokud se zaměstnanci stane pracovní úraz, musí tuto skutečnost co nejdříve nahlásit svému zaměstnavateli. Jakmile je úraz nahlášen, zaměstnavatel prošetřuje, jak přesně k němu došlo a zda jde skutečně o pracovní úraz. V tomto ohledu se posuzuje například to, zda během toho docházelo k plnění pracovních úkolů a jakou souvislost s tím právě úraz má. Zaměstnanci přitom mají povinnost při prošetřování okolností takového úrazu spolupracovat. 

Zaměstnavatel také musí celou událost zapsat do knihy úrazů. Pokud se jedná o vážnější případ, má dále povinnost to nahlásit příslušným institucím (například zdravotní pojišťovně). Dále vyhotovuje záznam o pracovním úrazu, ve kterém shrne okolnosti události. Tento záznam později slouží jako podklad pro odškodnění. 

Dejte si také pozor na to, že i během pracovní neschopnosti může z několika důvodů pracovní poměr skončit. 

Jak se počítá odškodnění pracovního úrazu

Celková výše odškodnění za pracovní úraz závisí na více faktorech. Jednotlivé složky jsou určovány podle bodového hodnocení, které stanovuje odborný lékař. Z tohoto bodového hodnocení se následně počítá bolestné i trvalé následky, a proto je na místě dodržet v dokumentaci co největší podrobnost. 

Celkový počet bodů se pak násobí hodnotou jednoho bodu, která se pro každý rok stanovuje zvlášť. V roce 2026 je tato částka stanovena na 481,71 Kč, v loňském roce se jednalo o 451,07 Kč. 

Ze zákoníku práce vyplývá, že zaměstnavatel má povinnost vyplácet náhradu za ztrátu výdělku měsíčně, a to za předpokladu, že se obě strany nedohodnou jinak. V praxi se však lze často setkat se situací, kdy odškodnění probíhá až po skončení pracovní neschopnosti. Právě tehdy je totiž k dispozici přesná výše vyplacených nemocenských dávek. 

Úraz je třeba co nejdříve nahlásit svému zaměstnavateli , ...

Kdy se může zaměstnavatel zbavit povinnosti hradit škodu

Podle zákoníku práce se může zaměstnavatel zcela zprostit povinnosti nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu ve dvou případech. Prvním z nich je situace, kdy si zaměstnanec sám způsobí úraz tím, že poruší právní nebo jiné předpisy nebo pokyny týkající se BOZP, ačkoliv s nimi byl prokazatelně seznámen. 

Druhým případem je situace, kdy k úrazu dojde v důsledku opilosti nebo zneužití jiných návykových látek daného zaměstnance a zaměstnavatel škodě nebo nemajetkové újmě nemohl zabránit. 

Co když se rozhodnete pracovní poměr kvůli pracovnímu úrazu ukončit

Flexinovela zákoníku práce přinesla několik změn, které jsou účinné už od 1. června loňského roku. Jedna z těchto změn se přitom týká i zaměstnanců, kteří se kvůli dlouhodobé zdravotní nezpůsobilosti rozhodnou ukončit pracovní poměr. Takovou zdravotní nezpůsobilostí může být právě pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Nově tito zaměstnanci obdrží zvláštní náhradu, která se hradí ze zákonného pojištění zaměstnavatele a dosahuje 12násobku průměrného měsíčního výdělku. 

TIP: Přečtěte si také o případu servírky, která byla z restaurace propuštěna po zkušební době a bylo jí přiznáno odškodnění ve výši skoro 1,5 milionu.