„Z takové almužny se nedá vyžít.“ Důchodci v Česku řeší, jak si vystačit s 22 tisíci měsíčně
„Z takové almužny se nedá vyžít,“ zaznělo v jednom z komentářů uživatelů Facebooku pod článkem věnovaným výši důchodů v Česku. Průměrný starobní důchod letos činí necelých 22 000 Kč. Na to, kolik z něj každý měsíc skutečně zbyde, má však větší vliv to, jak senior žije a jaké má výdaje, než samotná výše penze. Statistiky i zkušenosti důchodců ukazují, kam teče nejvíc peněz a kde lze v případě, že to nestačí, ušetřit nebo získat pomoc.
Sledovat v Google Zprávách
Na začátku roku 2026 činil průměrný starobní důchod 21 839 Kč, tedy o 668 Kč více než v roce 2025. Minimální starobní důchod přitom dosahuje 9 800 Kč. Od ledna 2027 se průměrná penze zvýší o 304 Kč na 22 196 Kč. Toto navýšení vychází z průměrné částky 21 892 Kč, se kterou ministerstvo počítá při valorizaci. Vláda navíc oznámila záměr vyplatit důchodcům jednorázový příspěvek 2 000 Kč, jehož schválení však ještě závisí na legislativním procesu. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) totiž v roce 2025 vycházelo se svými příjmy s obtížemi až s velkými obtížemi 15,3 % domácností důchodců. Průměr za všechny domácnosti byl pro srovnání o něco nižší, konkrétně 13,5 %.
Na poplatky spojené s bydlením padne skoro třetina
Domácnosti důchodců podle dat ČSÚ za rok 2025 utratily za bydlení, vodu a energie v průměru 65 917 Kč na osobu ročně, což vychází zhruba na 5 500 Kč měsíčně. Je to o téměř 12 000 Kč více, než dělá průměr všech domácností. Z celkových výdajů důchodců jde pak zhruba o 32,8 %. Spolu s jídlem pak podle výpočtu ekonoma Lukáše Kovandy ukrojí bydlení až 55 % z rozpočtu důchodců.
Jedná se však o průměr na osobu, do kterého se započítávají i páry. Kdo bydlí sám, platí nájem i energie pouze z jediného příjmu. Podle sociologa Daniela Prokopa z PAQ Research jsou osaměle žijící senioři v Česku ohroženi chudobou víc, než je u této skupiny běžné v průměru Evropské unie. Situaci většiny důchodců podle něj zachraňuje valorizace a příspěvek na bydlení, který je dnes už nahrazen superdávkou. Výjimkou jsou však senioři, kteří žijí sami v nájmu, nedostali výchovné za děti a nepobírají ani podporu na bydlení: „U nich mohlo dojít i k podstatnému zhoršení,“ říká Prokop.
Jídlo a léky
Na jídlo a nealkoholické nápoje dávají důchodci 22,2 % svých výdajů, v průměru tedy kolem 3 700 Kč na osobu měsíčně. Vloni potraviny a nealkoholické nápoje podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zdražily o 4,3 %, letos naopak zlevňují. V říjnu byly podle ČSÚ meziročně levnější o 4 %. Například máslo zlevnilo dokonce o 32 % a vejce o téměř 20 %. Úleva ale nemusí vydržet dlouho. Výrobci potravin totiž do budoucna počítají s vyššími náklady a Potravinářská komora také očekává zdražení některých potravin. Podobnou vlnu zdražování jako v letech 2022 a 2023 však nepředpokládá.
Významnou položkou ve výdajích mohou být pro důchodce i léky nebo výdaje na různé zdravotní úkony. Lidé v diskusích zmiňují konkrétní čísla, u každého je však situace poměrně individuální. „V celém to počítání chybí výdaje na léky,“ napsal jeden čtenář s tím, že za ně měsíčně dává kolem 2 000 Kč.
Jiná důchodkyně popsala, že po 45 letech práce pobírá měsíčně jen 16 280 Kč. Bydlí ve vlastním, ale i tak ji bydlení včetně všech poplatků vyjde zhruba na 9 500 Kč. Na nájem by podle svých slov neměla. Jen za léky prý dává měsíčně kolem 5 000 Kč. „Snažím se ušetřit nějakou rezervu na nenadálé výdaje jako je pračka, lednička, lékař, zubař a stále se to nějak nedaří,“ píše.
Léky s doplatkem už nemusí důchodci po dosažení ročního limitu platit ze své kapsy.
, ...
Na lécích je však možné část peněz i ušetřit, na což senioři často zapomínají. Lidem nad 65 let se totiž doplatky na léky započítávají do takzvaného ochranného limitu 1 000 Kč ročně, lidem nad 70 let do limitu 500 Kč. Jde o strop toho, kolik senior za rok sám doplatí za léky na předpis. Jakmile ho překročí, lékárna už od něj tyto doplatky vybírat nebude, protože zbytek uhradí zdravotní pojišťovna. Do limitu se však počítá jen doplatek na nejlevnější lék se stejnou účinnou látkou. Pokud si tedy někdo vybírá dražší variantu, rozdíl pak musí dorovnat sám.
Když na výdaje nestačí
S náklady na bydlení zase pomáhá stát prostřednictvím už zmíněné superdávky. Důchodci v ní patří mezi tzv. zranitelné domácnosti, což jim dává nárok na výhodnější podmínky. Od října 2026 se navíc maximální uznatelné náklady na bydlení počítají podle skutečných cen nájmů v 77 okresech. „Čím přesněji normativ odpovídá cenám bydlení v regionu, tím spravedlivější je podpora,“ uvádí ke změnám mluvčí Úřadu práce Jaroslava Balleková.
Jde přitom o poměrně významné částky. Podle únorového modelového výpočtu serveru Finance.cz mohl letos osamělý senior v Brně s důchodem 15 000 Kč a nájmem 19 000 Kč včetně energií dostat dávku 14 102 Kč měsíčně. Žádost lze podat na kterékoli pobočce úřadu práce nebo online přes portál Jenda. Pozor však na to, že k přiznání nesmí celkové úspory jednotlivce přesáhnout 200 000 Kč. Po říjnových změnách mohou navíc opět zkusit štěstí i lidé, kteří byli za předchozích podmínek odmítnuti.
