Z Japonska přichází varování: Dopad na Česko bude obrovský, říkají experti

Na první pohled jde o celkem nevinně vyhlížející hmyz, který se podobá například našemu zlatohlávkovi nebo chroustovi. Jde však o invazní druh z Japonska, který se v posledních letech šíří celým kontinentem. Do Evropy se dostal v roce 2014, kdy byl poprvé zaznamenán v okolí Milána. Od té doby se šíří na sever i východ Evropy. V roce 2023 byl jeho výskyt poprvé zaznamenán i v České republice. Zatím je jeho výskyt spíše ojedinělý, ale experti varují, že je to jen otázka času, než se tu usadí natrvalo.

Tento hmyz je problémem pro naše ekosystémy i úrodu na zahradách, v sadech či na polích. , ...

Pohroma pro celou zahradu

Japonský brouk (Popillia japonica) je velký asi 10 až 12 milimetrů. Rozpoznáte ho podle kovově zeleného zbarvení hlavy a hrudi. Krovky má zbarvené do bronzově měděné a na zadečku najdeme bílé chloupky, které jsou hlavním poznávacím znakem.

Brouka si laik snadno splete s našimi původními druhy, třeba se zlatohlávky nebo chrousty, jak již bylo zmíněno. Na rozdíl od nich ale umí japonský brouk doslova zlikvidovat celou zahradu. Dospělí jedinci se živí listy, květy i plody rostlin. Nejsou nijak vybíraví a na jejich jídelníčku je více než 300 různých druhů užitečných i okrasných rostlin. Požírá třeba ovocné stromy a keře, ale i fazole, kukuřici, brambory nebo sezónní zeleninu. Jeho larvy se vyvíjejí v podzemí a pro změnu napadají kořeny. 

Jeho přítomnost v zahradě poznáte snadno. Listy totiž ožírá tak, že z nich zbyde jen žilnatina. Navíc mohou začít rostliny celkově odumírat i kvůli poškozeným kořenům. Larvy požírají i trávníky, na kterých se následně tvoří suché nebo úplně lysé části. Podobné škody mohou způsobit i některé naše druhy, u japonského brouka však při okusu na listech zůstává typický „krajkový efekt“.

Japonský brouk vykousává do listů typické „krajky“. , ...

Proč je to takový problém?

Japonský brouk není jen nepříjemný zahradní škůdce. Je to ekonomická i ekologická hrozba. V USA způsobuje zemědělcům ročně škody v řádu miliard dolarů. V postižených oblastech se musejí chránit plodiny pomocí častých postřiků, což znamená vyšší náklady i větší chemickou zátěž.

Zahrádkáři v oblastech výskytu často popisují doslova invaze brouků. Jde o stovky jedinců na jedné rostlině během jednoho odpoledne. Brouci navíc vylučují feromony, kterými lákají další jedince na „hostinu“. Takže když jich je na zahradě pár, brzy jich budou desítky. Už teď je patrné, že Česko se bude muset připravit. A to jak v zemědělství, tak v ochraně zeleně ve městech, sadech a parcích.

Sledujte změny na rostlinách a dbejte na prevenci

• Sledujte listy rostlin – pokud zůstávají jen „kostry“ listů a okraje jsou nepravidelně sežrané, je to podezřelé.

• Dospělé jedince poznáte podle bílých chomáčků na zadečku a kovově zelené barvy.

• Larvy v půdě vypadají jako typické „zakroucené háďátko“ (ve tvaru písmene C), často se vyskytují ve větším množství na trávníku.

• Pokud brouky objevíte, odchyťte je do sklenice s mýdlovou vodou – ruční sběr je v malém měřítku účinný.

• Nahlaste výskyt na web Státní rostlinolékařské správy (SRS ČR), která monitoruje výskyt invazních druhů.

• Na větší výskyt mohou být nasazeny feromonové lapače – ty ale musí být správně umístěné, jinak přilákají brouky i z okolí.

• Chemická ochrana je možná, ale její použití má být až krajní možností – zvlášť v obytných oblastech a zahradách.

Experti varují, že v příštích letech může být japonský brouk jedním z největších problémů českých zahrad, sadů a polí. Jakmile se jednou usadí, je velmi těžké ho znovu dostat pod kontrolu. Jeho životní cyklus je dokonale přizpůsobený našim podmínkám a jeho apetit nemá obdoby.

Nejde přitom jen o přímé škody. Invazivní druhy jako Popillia japonica mohou narušit ekosystém, omezit výskyt původních druhů a narušit rovnováhu přírody. Proto je důležité jednat rychle, a hlavně včas.