Výstraha: Námraza a ledovka budou zítra ráno nejnebezpečnější v letošní zimě. Pozor si dejte zejména ve městě
Českou republiku mohou v nejbližších hodinách i nadále sužovat kluzké povrchy. Pro některé kraje dokonce platí výstraha před ledovkou a námrazou. Situace může být nejnebezpečnější zítra ráno, pro které už paradoxně varování meteorologů neplatí. Přesto byste se měli mít pořádně na pozoru.
Aktuálně se nacházíme zhruba v polovině zimy. Do jara už tedy není daleko, což asi většina Čechů kvituje. V současné době nás nesužují ani velké mrazy. Minimálně přes den se teploty pohybují téměř výhradně nad nulou. Zítra by dokonce rtuť v teploměrech měla vyšplhat na jihovýchodě republiky až k 8 stupňům Celsia. Jenže do té doby nám ještě hrozí nejedno nebezpečí. Meteorologové totiž vydali nové varování a navíc prodloužili to stávající. Situace přitom může být nejhorší zítra ráno.
Pro tyhle kraje platí výstraha
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal výstrahu před ledovkou. Navíc prodloužil i výstrahu před námrazou, což není to samé. Zvýšené nebezpečí každopádně panuje především na Vysočině. Výstrahy se ovšem částečně týkají i Pardubického, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Platí přitom minimálně do noci ze středy na čtvrtek. Kluzké povrchy ovšem mohou občany České republiky sužovat i zítra ráno. Mrznoucí déšť, mrholení či mlhy se navíc budou objevovat až do konce týdne.
Co je vůbec ledovka a námraza?
Námraza vzniká při mrznoucí mlze, což je vlastně oblak z drobných vodních kapiček. Ty namrzají na povrchu země, nebo na površích předmětů. Ledovka zase vzniká při mrznoucím dešti či mrholení, jež po dopadu na zem rychle mrzne. Navíc je nutné odlišit ještě jeden fenomén, totiž náledí. V tomto případě se jedná o vodu, která zamrzá až na zemi, případně vzniká z roztátého sněhu. Obvykle se tvoří přes noc. Lokálně se přitom může objevit i tato komplikace, byť před ní ČHMÚ nevaruje.
Proč je aktuální situace tak nebezpečná?
Protože v současných podmínkách už tolik lidí nečeká takové potíže, a to i z toho důvodu, že nesněží. Jenže to při vzniku ledovky či námrazy nehraje žádnou roli. Výstraha platí jen do noci. To ovšem neznamená, že problémy nemohou nastat i ráno. V noci na čtvrtek meteorologové neočekávají velké mrazy, neboť nejnižší teploty se mohou pohybovat mezi +3 až –1 stupněm Celsia. V některých oblastech přesto bude stále pod nulou, což může přinést problémy i v ranních hodinách.
Za zvýšeným nebezpečím navíc může stát i takzvaný černý led, který v Česku hrozil už na konci ledna. O co se jedná? Jde o specifický typ ledovky či náledí. Černý led je velmi tenká a průhledná vrstva ledu a lze ho označit za neviditelné nebezpečí. Objevuje se totiž na tmavých površích silnic a riziko může představovat třeba ve městech. Navíc nevypadá nijak „mléčně“, takže ho lze vizuálně zaznamenat opravdu těžko. Podle expertů se navíc může vyskytovat, i když nesněží ani neprší, proto mnoho lidí zaskočí a představuje takové riziko.
Když námraza ohrožovala celou zemi
Námraza může být problémem i pro energetickou soustavu. O tom vědí své všichni, kdo zažili v Česku, respektive v Československu zimu roku 1985. Teploty klesající pod 25 stupňů Celsia byly tehdy „pouze“ jedním problémem. Podle pamětníků například v lokalitě Krásný les padalo vedení. Důvod? Námraza, která vážila 18 až 20 kilogramů na jediný metr drátů. Podobné problémy navíc řešili i jinde. Takové komplikace i přes veškerá rizika v současné době očekávat naštěstí nemůžeme.
Led nemusí sužovat „jen" celou zemi, ale i celou Zemi! V období starohor vědci předpokládají období zvané kryogén, které je datované zhruba přes 720 až 635 milionů let. V době, kdy ještě neexistovaly suchozemské organismy, Země podle všeho zamrzla od pólů po rovníky. V dřívějších geologických obdobích se navíc mohla objevit i jiná obrovská zalednění.























































