Japonský automobilový průmysl je ve vážných problémech. „Pokud se nic nezmění, nepřežijeme,“ varuje šéf Toyoty

Pro Evropany narozené v 80. a 90. letech byla japonská auta synonymem bezporuchovosti a snadné údržby. Modely jako Toyota Corolla nebo Honda Civic často zvládly i 300 000 kilometrů bez větších problémů. Podle nejnovějších dat ale čínští výrobci elektromobilů dobývají jeden evropský trh za druhým, zatímco japonské značky ztrácejí podíly. A Toyota, největší automobilka na světě, veřejně přiznává, že bez radikální změny tamní průmysl nepřežije. 

Co konkrétně šéf Toyoty řekl?

Výrazné varování zaznělo v březnu 2026 na výročním setkání dodavatelů automobilky. Podle informací zahraničních webů a specializovaného časopisu Automotive News tam Koji Sato prohlásil, že pokud se nic nezmění, automobilka nepřežije. 

„Máme silný pocit krize, že japonský autoprůmysl stojí před obrovskou transformací. Právě nyní je čas dále se rozvíjet s výzvami a reformními iniciativami, kterým celý autoprůmysl musí čelit,“ pronesl tehdy. Klíčovým slovním spojením, které se napříč prohlášením opakovalo několikrát, bylo „international competitiveness,“ tedy mezinárodní konkurenceschop­nost, kterou japonské značky rychle ztrácejí. 

Čínští výrobci elektromobilů jako BYD nebo SAIC zažívají na evropském trhu raketový růst a poprvé v historii překonali celkové prodeje japonských značek. , ...

Čína v Evropě předstihla Japonsko

Za tvrdou rétorikou stojí konkrétní data, která nejsou pro japonské automobilky nikterak příznivá. V květnu 2026 totiž vůbec poprvé v historii předstihly v Evropě prodeje čínských automobilů ty japonské. Čínské značky jako Geely, BYD, SAIC a další hlásí dohromady 138 tisíc prodaných aut, kdežto japonské značky evidují zhruba 130 tisíc.

Tento posun se zdá být trvalý. Přestože japonské automobilky jako Nissan či Mitsubishi jsou mnohem známější, v počtu prodaných vozů získávají převahu čínské značky Obrovský propad pak japonské automobilky zaznamenaly přímo v Číně, kde se například Honda propadla meziročně o 35 %. Přitom ještě nedávno to byl jeden z hlavních pilířů japonského prodeje. Své pozice ztrácejí také v Austrálii a dalších regionech, kde roste poptávka po čínských automobilech. 

Jak situaci zvrátit? 

Sato ve svém prohlášení nezůstal jen u varování, ale přišel s konkrétními doporučeními, jak tento vývoj zvrátit. Představil koncept nazvaný Japan Standard. Podle CarExpert a dalších zdrojů jde o výzvu, aby sedm velkých japonských výrobců (Honda, Mazda, Mitsubishi, Nissan, Subaru, Suzuki a Toyota) začalo sdílet a standardizovat základní materiály a komponenty, které nejsou pro zákazníky viditelné.

Jednat by se mohlo například o ocel pro karoserie, plastové komponenty nebo různé baterie a nabíjecí infrastrukturu pro elektromobily. Filozofie je tedy jednoduchá – konkurovat si tam, kde to zákazník vidí, ale spolupracovat tam, kde to nemá smysl. 

Koncept „Japan Standard“ má přinést sdílení komponent a základních systémů mezi sedmi hlavními japonskými automobilkami. , ...

Povede se to v praxi? 

Problém je, že tím Sato naráží na hluboko zakořeněnou japonskou obchodní kulturu, kde značky budovaly svou reputaci na vlastní inženýrské nezávislosti a Japonci obecně nejsou zvyklí sdílet své know-how. Na druhou stranu návrh již sbírá první pozitivní ohlasy. 

„Máme velkou příležitost začít sdílet klíčové komodity, aspoň mít společnou specifikaci na určité věci. Měli bychom mít něco jako JAMA standard, který splňuje požadavky nás všech, kde certifikujeme některé dodavatele a pak je volně používáme,” řekl například Ivan Espinosa, CEO automobilky Nissan.

Ne všichni ale toto nadšení sdílejí. „Přesvědčit konkurenční výrobce, aby přijali společné standardy, by vyžadovalo bezprecedentní spolupráci mezi společnostmi, které desítky let odlišovaly proprietárním inženýrstvím,“ píše Peter Lyon ve svém komentáři pro Forbes. Nutno však podotknout, že motivaci k tomu mají firmy výraznou. Bojují totiž o vlastní přežití.