Tohle občerstvení před 30 lety vytáhl každý, když zazvonila návštěva. Dnes by vás za to veřejně sepsuli

Dříve vypadal stůl při návštěvě trochu jinak než dnes. Naprostou povinností byly klasické “jednohubky”, které sestávaly z rohlíků nakrájených na kolečka natřených pomazánkou. A pokud chtěli být hostitelé ještě o něco štědřejší, sáhli po vece, bramborovém či vlašském salátu a jali se připravit chlebíčky. Ty byly naprostým symbolem pohostinnosti a nemohly chybět na žádné správné oslavě.

Tato klasika měla jasná pravidla. Doma se nejčastěji připravovaly chlebíčky se silnou vrstvou salátu, plátkem šunky, kolečkem vajíčka, kyselým okurkem a kouskem nakládané kapie. To vše se zasypalo trochou strouhaného sýra a chlebíčky se mohly podávat. Ti zručnější si troufli i na chlebíček s ruským vejcem přelitým majonézou, nebo na variantu šunky i salámů, které byly úhledně složené na salátu. Jak chlebíčky vypadají nikdo moc neřešil, pohoštění si nikdo nefotil na sociální sítě, a tak nemuselo být precizní, fotogenické nebo ladit se zbytkem dobrot na stole. Doba se ale změnila a s ní vzrostly i nároky a očekávání.

Klasika v podobě domácích chlebíčků nesměla chybět na žádné oslavě , ...

Z oblíbené dobroty “retro” přešlap

Chlebíčky jsou stále velmi populární nejen mezi českými strávníky, ale i u turistů a cizinců. Dnes jsou však mnohem větší nároky na estetiku. Jídlo musí pěkně vypadat, řeší se barvy surovin, ale i jejich kvalita a původ. Mnoho lidí se dívá na chlebíčky skrz prsty i kvůli nezdravému složení, velkému množství tuků a kalorií.

Hosté dnes na oslavách očekávají pohoštění, které bude lahodit i oku. Stoly bývají precizně nastrojené a chlebíčky tak zdobí kousky čerstvé zeleniny, ledového salátu nebo barevné pomazánky a klíčky. Kdysi oblíbené kombinace jako gothaj s cibulí nebo ruské vejce utopené ve vrstvě majonézy už mladší generace nelákají. 

Kdysi oblíbené kombinace jsou už dnes spíše "retro" občerstvení , ...

Vyšší nároky i změna stolování

Nejde však jen o estetiku a použité suroviny. Chlebíčky jsou při návštěvách a oslavách na ústupu i kvůli změně zvyků a tradičního stolování. Dříve se sešla celá rodina v obývacím pokoji, lidé se bavili dlouhé hodiny a chlebíčky tak nebyly jen pozorností pro návštěvu, ale i takovou “svačinou”. Dnes jde spíše o menší a kratší posezení, lidé raději vyrážejí ven, neudržují tak vřelé a blízké kontakty. A pokud dojde na návštěvu, hostitel se snaží naservírovat na stůl to nejlepší. 

Prim tak hrají především různé obložené mísy plné prvotřídních sýrů, uzenin, ovoce a zeleniny. Servírují se také menší porce a trendem je takzvané “finger food”. To znamená, že hosté nemusí držet jeden velký chlebíček, ale ochutnávají opravdu malé kousky různých dobrot na jedno sousto. Oblíbené jsou také zdobené kanapky na desítky způsobů.

Chlebíčky ale ještě nekončí v propadlišti dějin, spíše se radikálně mění jejich vzhled a chuť. Těžký majonézový salát nahradily lehké pomazánky, bílou veku zase kvalitní pečivo. Chlebíčky dnes hrají barvami a chutí, najdeme na nich vybranou nakládanou zeleninu, kvalitní uzeniny, ale i trhané maso, uzeného lososa nebo všelijaké sýry. 

Z chlebíčku se tak stal stylový kousek, který má potěšit nejen chuťové buňky, ale i oko. A přestože se je ten klasický už „retro“, pořád v sobě nese něco hluboce českého. Je připomínkou doby, kdy se neřešilo, jestli je občerstvení instagramové, ale jestli se u stolu všichni dobře najedli a cítili se vítaní.