„Do školy chodím jen dvakrát týdně a zbytek mám volno.“ Vysoké školy se změnily v holubník, vadí pracujícím lidem

Zatímco studenti vysokých škol mají často dva až tři náročnější dny, jejich rodiče pracují osm hodin denně a pět dní v týdnu. Mnoho lidí má proto při pohledu na vysokoškoláky pocit, že vysoké školy vlastně nejsou ani tak vážnou přípravou na pracovní život, jako spíše jedno velké studentské volno, které stát musí financovat ze svého rozpočtu.

Právě tento kontrast vyvolává mezi některými lidmi dojem, že se vysoké školy za poslední roky výrazně změnily a že studentům poskytují až příliš velkou volnost. Na sociálních sítích se proto objevují i názory, že se z některých vysokých škol stal „holubník“, kde mají studenti příliš mnoho volnosti a příliš málo povinností. A aby to nebylo málo, stát za ně až do 26 let platí základní zdravotní pojištění, i když si sami přivydělávají. Je to ale doopravdy tak jednoduché?

Kolik hodin studenti reálně tráví ve škole? 

Zatímco na střední škole jsou studenti zvyklí na pravidelný režim od 8 do 15 hodin, vysoká funguje úplně jinak. Studenti si rozvrh často mohou zvolit sami a mají řadu předmětů, kde docházka není vůbec povinná. 

„Školu mám dva dny v týdnu, v úterý celý den, ve středu asi dvě hodiny. Na povinných předmětech absenci moc nemám. Co povinné není, na to občas zajdu,“ uvedla například Martina K. z Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity pro studentský magazín. To ovšem neznamená, že si studenti v těchto dvou dnech splní veškeré povinnosti. 

Pokud se podíváme na šetření projektu Eurostudent VIII, který mimo jiné analyzuje sociální a ekonomické podmínky mezi studenty vysokých škol, vidíme velmi zajímavé výsledky. Pro české studenty totiž platí, že studiem ve škole stráví v průměru 16 hodin týdně, i když se hodnoty samozřejmě liší v závislosti na oboru. Dalších 16 hodin pak věnují samostudiu a v průměru 15 hodin týdně jsou v placené práci. Hypoteticky tak samozřejmě je možné školu vměstnat do dvou náročných dní, ale v praxi to znamená, že většina studentů svůj zbývající čas distribuuje mezi samostudium a placenou práci. 

Flexibilní rozvrh na vysoké škole vyžaduje od studentů značnou dávku samostudia a schopnosti plánovat si čas. , ...

Pracuje 92 % českých studentů 

Data Eurostudent VIII přinášejí zajímavý vhled také do finanční situace českých studentů. Hned 92 % českých vysokoškoláků při studiu pracuje, což je jeden z nejvyšších podílů v celé Evropě – před námi je už jen Rumunsko a Turecko. Téměř polovina pracujících studentů pak má pravidelnou práci, zbývající pracují příležitostně. Zajímavé je také to, že téměř čtvrtina českých studentů sama sebe vnímá spíš jako pracovníky než jako studenty. 

Angažovanost studentů v pracovním procesu je logicky velmi různorodá napříč obory. Například studenti pedagogických věd jsou na brigádách poměrně často, zatímco medici nejméně. Podle odborníků platí, že čím vyšší je finanční podpora rodiny, tím méně studenti potřebují chodit do práce. 

 „Nevidím to jako žádný problém, jsem hrdý na to, že jsem samostatný. Mám přesně vypočítané, kolik mohu utratit na den a v případě, že utratím víc, musím se další dny uskromnit,“ říká k práci při studiu pro magazín Stisk Samuel, který je studentem Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě. 

Co studenti dělají, když nejsou ve škole? 

Pokud vezmeme průměrný čas strávený ve škole a přičteme k němu čas strávený samostudiem, dostaneme se na nějakých 32 hodin týdně, což odpovídá asi 4 pracovním dnům. Dalších 15 hodin studenti obvykle věnují již zmíněné práci – část z nich ale také chodí na praxe nebo absolvuje nejrůznější mimoškolní vzdělávání, jako jsou třeba jazykové kurzy. 

Velmi často mladí lidé kolem 21–25 let také podnikají – podle dostupných informací zakládá právě tato věková skupina vůbec nejvíce živnostenských oprávnění. Tak či tak je ale představa, že studenti VŠ chodí do školy dva dny v týdnu a zbývající čas věnují vlastní zábavě, ve většině případů naprosto mylná.

Proč firmy studenty chtějí?

Obvykle platí, že zatímco studenti chtějí při studiu pracovat, firmy je velmi rády zaměstnají. Důvodů existuje vícero – třeba nedostatek kvalifikovaných pracovníků s dostatečnými digitálními dovednostmi a znalostmi nástrojů umělé inteligence. Výhodou je také výrazně větší flexibilita. Studenti obvykle nemají hypotéky, děti ani nároky na trvalou pozici. Firma tak může jejich úvazek rychle měnit podle aktuální potřeby. Zároveň mají i nižší mzdové nároky a typicky nepracují na plný úvazek, takže firmy zvládají vytěžit jejich know-how s minimálními náklady. 

Řada velkých firem touto cestou rovněž odhaluje potenciální talenty. Firmy jako Škoda Auto nebo ČSOB nabízejí nejrůznější trainee programy, na které se studenti mohou přihlásit už během studia a firmy jim obvykle umožní flexibilní docházku i snížený úvazek při zkouškovém. 

Firmy oceňují u pracujících studentů především flexibilitu, digitální dovednosti a ochotu učit se novým věcem. , ...

Co se stane, když studenti pracují při studiu? 

Tématem, které řadu lidí zvedá ze židle, jsou rovněž velké úlevy, které pracující studenti dostávají. Do 26 let totiž hradí zdravotní pojištění stát. Sociální pojištění pak studenti platí jen tehdy, pokud se rozhodnou podnikat nebo pracují na klasický pracovní poměr. Ti, kteří podnikají, pak navíc automaticky mají samostatnou výdělečnou činnost vedenou jako vedlejší. 

I přesto, že studenti nezpochybnitelné výhody na trhu práce mají, není fér je obviňovat, že do školy chodí dvakrát týdně a ve zbývajícím čase si užívají volna.