Podpora v nezaměstnanosti má výrazně klesnout. Někteří Češi přijdou téměř o 10 tisíc korun měsíčně

Štědré nastavení podpory v nezaměstnanosti prosadila vláda Petra Fialy (ODS) teprve loni, takže nárok na 80% podporu mají lidé až s účinností od 1. ledna 2026. Vypadá to však, že štědré podpoře odzvonilo a Andrej Babiš chce systém znovu změnit. A ačkoliv proti návrhu ostře vystupují například zástupci odborů, vypadá to, že někteří vládní představitelé už mají jasno. 

Co MPSV konkrétně plánuje? 

Nová pravidla, která MPSV navrhuje s účinností od začátku následujícího roku, počítají s návratem k systému platnému před reformou vlády Petra Fialy. Konkrétně by to znamenalo, že v prvních dvou měsících klesne podpora v nezaměstnanosti z aktuálních 80 % na 65 % předchozího čistého výdělku. Následující měsíce zůstanou lidé na ÚP na 50 % místo aktuálních 60 %. Ve zbývajících měsících podpůrčí doby se však naopak sazba mírně zvýší, a to ze 40 % na 45 %.

Zatímco úvodní snížení znamená výrazný pokles pro krátkodobě nezaměstnané, mírné navýšení v pozdějších měsících má být kompenzací pro dlouhodobě nezaměstnané. Klíčové je také to, že má dojít k poklesu maximální možné podpory – i tam se chystá snížení z aktuálních 80 % průměrné mzdy v národním hospodářství na 60 %. Prakticky to znamená, že zatímco letos je maximální podpora v nezaměstnanosti 38 537 Kč měsíčně, podle nových pravidel by to bylo nanejvýš 28 930 Kč, což je téměř o deset tisíc korun méně. 

Proti jsou odbory, zaměstnavatelé i odborníci

Návrh MPSV se dostal pod velmi ostrou kritiku hned z několika stran. Proti jsou odbory, zaměstnavatelé i odborníci, kteří zaslali ministrovi Juchelkovi oficiální nesouhlasný dopis. 

„Myslíme si, že takový nápad není potřeba dál prosazovat. Nechceme, aby se vůbec realizoval. Bylo by to nelogické. Bylo by to proti smyslu podpory v nezaměstnanosti, která není trest za to, že člověk přišel o práci, ale polštář, aby mohl hledat práci novou," uvedl k plánované novele předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Odborníci navíc upozorňují, že analýzy samotného MPSV z minulého volebního období ukázaly pozitivní ekonomické dopady vyšší podpory. Ty spočívají primárně v tom, že lidé, kteří mění zaměstnání, si výdělkově polepší, takže vyšší podpora umožní lidem najít lépe placenou práci. Z dlouhodobého hlediska se to projeví vyšší mzdou zaměstnanců, a tedy vyššími částkami vybranými na odvodech.

Maximální výše podpory by mohla od roku 2027 klesnout z asi 39 tisíc na přibližně 29 tisíc korun měsíčně. Ztráta práce tak může být mnohem stresovější. , ...

Kdy může novela začít platit?

Přestože hlasy kritiků jsou poměrně výrazné, vláda argumentuje primárně fiskální úsporou ve výši 4,5 miliardy korun ročně. V kontextu napjatého státního rozpočtu jde o významnou položku, kterou by vláda mohla použít na financování jiných priorit. Vedle úspory ale zastánci návrhu zdůrazňují také motivaci nezaměstnaných k rychlejšímu hledání práce – aktuální stav je podle nich tak štědrý, že u části lidí vytváří demotivační efekt. Dokud pobírají 80 % své dřívější mzdy, nemají důvod si práci aktivně hledat.

Samotnou novelu zákona o zaměstnanosti se snížením podpory MPSV zatím vládě nepředložilo. Podle informací Deníku N se však dá předpokládat, že vládní poslanci ji podají přímo do Sněmovny jako poslanecký návrh. To je často rychlejší cesta než obvyklý vládní návrh – cílem totiž je, aby se norma stihla schválit do konce roku 2026 a mohla tedy začít platit hned od ledna roku následujícího­. Legislativní proces však bude náročný, protože se dá předpokládat, že se proti návrhu postaví část opozice, zmíněné odbory i zaměstnavatelé. 

Pokud tedy plánujete odchod ze zaměstnání, možná pro vás může dávat smysl co nejlépe využít stávajících štědrých pravidel. Pokud novela vejde v platnost v navrhované podobě, od 1. ledna 2027 by si lidé s vyššími příjmy přišli na částku o zhruba 10 000 korun nižší než aktuálně.