Kolik elektřiny skutečně vyrobí solární panely? Mezi jihem Moravy a severem Čech je až 9% rozdíl

Není se čemu divit, protože poskytují domácnostem možnost vyrábět vlastní elektrickou energii a alespoň do určité míry se stát nezávislými na elektřině ze sítě, jejíž cena se během několika posledních let vyšplhala velice vysoko. Kolik je ovšem možné instalací fotovoltaických elektráren skutečně ušetřit, je předmětem rozsáhlých diskuzí. Pravda je totiž velmi komplikovaná, neboť je třeba brát v potaz celou řadu faktorů. Mezi ty nejdůležitější patří například sklon střechy, orientace nebo lokalita. Například optimálně orientovaný solární panel, který se nachází ve vhodné lokalitě, dokáže být v produkci elektřiny mimořádně efektivní. Ovšem špatná orientace v kombinaci s neoptimálním sklonem a podprůměrnou lokalitou může zapříčinit výrazné snížení účinnosti – v důsledku toho může panel vyrobit během roku o poznání méně elektrické energie, i když jde o ten samý typ od stejného výrobce. 

Stěžejní informace: Tato fakta byste měli znát 

Ještě před porovnáváním je vhodné uvést na pravou míru nejdůležitější údaje. V první řadě je žádoucí vědět, že instalovaný výkon fotovoltaické elektrárny se udává v kWp (kilowatt-peak). 

Tento faktor ovšem neukazuje přímo to, jaké množství elektrické energie dokáže konkrétní fotovoltaická elektrárna vyrobit za všech okolností. Ve skutečnosti se totiž jedná o maximální výkon, kterého je možné dosahovat pouze za přesně stanovených podmínek. 

Špičkový výkon (kWP) se konkrétně měří při takzvaných standardních testovacích podmínkách (STC – Standard Test Conditions). Díky tomu je možné objektivně porovnat výkonnost jednotlivých zařízení, což by bylo jinak v reálném životě kvůli dlouhému zástupu proměnných, které mají na produkci vliv, nemožné. 

Při testování se počítá konkrétně s následujícími podmínkami: 

• intenzitou slunečního záření dopadajícího kolmo na panel E = 1 000 W/m²
• teplotou solárních článků T= 25 °C
• průzračností atmosféry AM = 1,5

Toto je velmi důležité, protože v praxi se setkáte s proměnlivými podmínkami. Právě to vede k tomu, že například fotovoltaická elektrárna s deklarovaným výkonem 10 kWp nevyprodukuje za jeden kalendářní rok přesně 10 MWh elektřiny, ale například 9,2 nebo i 11 MWh. 

S jakou průměrnou produkcí je možné počítat v České republice?

V České republice můžete orientačně počítat s tím, že solární elektrárna, která nabízí 1 kWp instalovaného výkonu, reálně vyrobí přibližně 900 až 1 150 kWh elektrické energie za rok. 

Přesná hodnota každopádně záleží na poloze, orientaci a sklonu solárních panelů. 

Porovnání: Jak jsou na tom konkrétní města či oblasti v Česku?

Co se týče jednotlivých českých měst, v těch krajských můžete počítat přibližně s následující produkcí:

• Praha: 998 kWh/kWp
• Brno: 1 079 kWh/kWp
• Ostrava: 1 001 kWh/kWp
• Olomouc: 1 018 kWh/kWp
• Liberec: 996 kWh/kWp
• Karlovy Vary: 987 kWh/kWp
• Ústí nad Labem: 980 kWh/kWp
• Plzeň: 1 004 kWh/kWp
• České Budějovice: 1 029 kWh/kWp
• Jihlava: 1 026 kWh/kWp
• Pardubice: 1 008 kWh/kWp
• Hradec Králové: 1 013 kWh/kWp
• Zlín: 1 044 kWh/kWp

Brno je na tom z českých měst nejlépe. , ...

Jak výrazný je rozdíl v produkci v praxi?

Co se týče oblastí, nejlepší podmínky panují v rámci České republiky na jihu Moravy. Na opačné straně se nachází sever Čech, kde lze počítat s přibližně o 9 % nižší produkcí. 

Velmi dobře je na tom rovněž Zlín. , ...

Příklad z praxe: 

Fotovoltaická elektrárna o deklarovaném výkonu 3,3 kWp, která se nachází na jižní straně střechy na jihu Moravy, vyprodukuje podle modelace na evropském webu PVGIS 3 712 kWh elektřiny za rok. 

Jestliže je však ta stejná elektrárna, která se může pyšnit výkonem 3,3 kWp, nainstalovaná na Liberecku v severních Čechách, vyprodukuje během roku pouze 3 326 kWh, jak uvádí specializovaný portál nazeleno.cz. 

Jak bylo nicméně zmíněno, výrazná role je přikládána rovněž sklonu a orientaci střechy: Tyto faktory bývají v mnohých případech dokonce důležitější než poloha či teplota.