Sněmovna schválila přísnější kontrolu práce na černo. Sankce míří i na brigádníky a živnostníky

Klíčové změny v kontrolách

Hlavní novinkou je rozšíření pravomocí kontrolních orgánů, zejména Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), který bude moci rychleji a důsledněji zakročit proti nelegálním formám zaměstnávání. Inspektoři budou nově oprávněni pořizovat skryté audio a videozáznamy bez předchozího upozornění kontrolované osoby.

Dále zákon zavádí možnost zveřejnit firmy, které porušují předpisy, na tzv. nástěnce hanby. Veřejné označení na úřední desce může trvat až jeden rok a mít dopad na reputaci zaměstnavatele. V závažných případech může inspektorát udělit i zákaz činnosti na dobu až dvou let.

Dopady na firmy, OSVČ i brigádníky

Na rozdíl od dosavadní praxe se sankce nově více dotknou všech zúčastněných stran. Zatímco dříve byly pokuty určeny primárně firmám, nyní může postih dopadnout také na osoby vykonávající práci načerno. Významnou novinkou je, že odpovědnost nese nejen zadavatel práce, ale i samotný pracovník, tedy OSVČ nebo brigádník či dohodář.

Ani krátkodobé výpomoci už nejsou mimo dohled. Nově hrozí pokuty i brigádníkům bez smlouvy. , ...

Zásadní změny se týkají i tzv. švarcsystému, tedy situací, kdy pracovník formálně vystupuje jako OSVČ, ale ve skutečnosti vykonává práci v postavení zaměstnance, například ve stanovené pracovní době, na pracovišti zaměstnavatele a pod jeho přímým vedením. Tento způsob spolupráce bude nadále považován za obcházení zákoníku práce.

Pokud se inspektorům podaří prokázat švarcsystém, hrozí firmě pokuta až 10 milionů Kč a osobě vykonávající práci na černo až 100 000 Kč.

Proč stát zvyšuje tlak?

Hlavním důvodem zpřísnění je snaha potírat zastřenou závislou práci, která ohrožuje veřejné rozpočty, oslabuje pracovní práva zaměstnanců a vytváří neférovou konkurenci pro poctivé firmy a živnostníky. Podle dřívějších výstupů SÚIP se každoročně provádí tisíce kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání, jejichž výsledkem jsou stovky až tisíce pokut. Výše sankcí může dosahovat i stamilionových částek.

Kontroly se zaměřují i na živnostníky. Klíčové je doložit, že nejde o skryté zaměstnání. , ...

Pro SÚIP představuje švarcsystém a zastřené zprostředkování zaměstnání jednu z hlavních priorit kontrolní činnosti. Díky nové legislativě navíc získává úřad výrazně silnější nástroje pro výkon dohledu.

Souběh s dalšími právními změnami

Změny v kontrolách práce načerno přicházejí ve stejném roce jako tzv. flexinovela zákoníku práce, která platí od 1. června 2025. Tato novela mimo jiné prodlužuje zkušební dobu u vedoucích pracovníků, upravuje výpovědní lhůty a mění pravidla pro elektronické doručování dokumentů zaměstnancům. Společně s novelou zákona o inspekci práce tak přináší významné změny do pracovněprávního prostředí, od náboru až po ukončení pracovního poměru.

Na co si dát pozor při spolupráci mimo klasický pracovní poměr

Firmy i jednotlivci by měli věnovat zvýšenou pozornost následujícím aspektům:

Jasná dokumentace spolupráce – Každý typ pracovního vztahu, včetně krátkodobých dohod, by měl být řádně doložen písemnou smlouvou. Absence dokumentace totiž může vést k závěru, že šlo o nelegální zaměstnání.

Charakter spolupráce – Pokud OSVČ pracuje výhradně pro jednoho klienta, ve fixní pracovní době a pod jeho vedením, může jít o skrytý pracovní poměr. Právní postavení živnostníka je v takovém případě neudržitelné.

Způsob výkonu práce – Evidence pracovní doby, místa výkonu a předem daných úkolů může být důležitá při prokazování, že nejde o závislou práci.

Novela zákona tak dává jasně najevo, že práce načerno již nebude nadále tolerována. Kontroly budou přísnější a důslednější a sankce mohou mít nejen finanční, ale i reputační dopady. Všem subjektům, zaměstnavatelům, OSVČ i brigádníkům, se proto doporučuje pečlivě zrevidovat stávající spolupráci, aktualizovat interní procesy a zajistit dostatečné smluvní krytí.