Synovi je 30 let, ale pořád mu posílám peníze. Říká, že se teď nemůže postavit na vlastní nohy

Doktorské studium je časově velmi náročné a v podstatě jde o pracovní úvazek a studium “v jednom”. Mnoho studentů tohoto programu již vyučuje přímo na škole, nicméně tato činnost velmi špatně finančně ohodnocená. Kvůli časové vytíženosti navíc mnoho studentů nemá možnost najít si plnohodnotnou práci mimo školu a spousta z nich je tak i v tomto věku závislá na rodičích, případně musí se studiem skončit.

Studium doktorského programu s sebou přináší řadu úskalí, zejména finanční nejistotu , ...

Stipendia doktorandů jsou stále nedostatečná

Finanční situace doktorandů se stala jedním z nejvíce diskutovaných témat české akademické sféry. Mnoho z nich žije s příjmem, který nepokryje ani základní životní náklady a často tak bez přehánění živoří. V některých oborech přitom studium zabere tolik času, že už není prostor pro nějaký pracovní úvazek, aniž by to ohrozilo jejich výzkum či plnění studijních povinností.

Doktorandi totiž kromě klasické výuky pracují i na svých výzkumech, věnují se psaní odborných prací, účastní se různých konferencí nebo zahraničních stáží. V praxi to pak vypadá tak, že pracují na úrovni plného úvazku, ale za částku, která se ani nepřibližuje minimální mzdě. 

Ministerstvo školství navíc v posledních letech zavedlo změny, které rozdělily doktorandy na dvě skupiny. Ti, kteří nastoupili ke studiu později, mají stipendium výrazně vyšší než ti, kteří už studovali. Kvůli tomu vzniká paradoxní situace, kdy dva výzkumníci na jedné katedře, odvádějící jednu a tu samou práci, mají výrazně rozdílné “ohodnocení”.

Ačkoliv v Česku není studium na veřejných vysokých školách zpoplatněno, rozhodně není úplně bez nákladů. Největším problémem je nedostatek míst na kolejích, který nutí studenty platit si ubytování v pronájmech. Ceny za stravu v menzách už také nejsou “lidové” a další výdaje bývají spojené s dopravou a učebními pomůckami. Při výjezdu na zahraniční stáž nebo Erasmus si navíc v některých případech musí hradit studenti část výdajů sami.

Ačkoliv se školné často neplatí, výdaje za pomůcky, stravu nebo bydlení jsou vysoké , ...

Novela mění způsob financování 

Tlak akademické obce i dlouhodobá kritika nakonec vedly k zásadní změně. Na základě novely zákona o vysokých školách se mění i financování doktorských programů. Úplně poprvé se pak zavádí jasně stanovený doktorský studijní příjem. Ten by podle dostupných informací neměl klesnout pod 1,2násobek minimální mzdy. V roce 2025 jde tak například o částku 24 960 korun měsíčně. Jedná se o velký pokrok, který zajistí větší motivaci mladých vědců k dokončení studií.

Tento příjem se pak bude skládat z již zmíněného stipendia a mzdy. Právě zavedení mzdové složky má pro doktorandy zásadní význam. Díky ní mohou odvádět sociální pojištění a po studiu budou mít lepší výchozí pozici například při žádosti o hypotéku. 

Nový model financování ale staví univerzity před novou výzvu. Ty totiž upozorňují na fakt, že celý proces bude pro školy finančně náročný a ty tak budou muset omezit počet přijímaných doktorandů. Někteří odborníci zase vyzdvihují, že s vyšším příjem automaticky nemusí přijít i vyšší kvalita výzkumu. Ta totiž obvykle závisí na stabilním a kvalifikovaném týmu, systémovém vedení a rozumně nastavených programech. V opačném případě hrozí, že se tlak spojený s výzkumem pouze přesune na menší počet studentů.

Co změny značí pro českou vědu?

Tato novela má české univerzity a všeobecně českou vědu posunout zase o kousek blíž ke standardům západních zemí. Právě zde je doktorský stupeň považován za první a velmi důležitou fázi profesionální vědecké kariéry. Díky jasně stanovenému příjmu se tak studenti mohou věnovat výzkumu bez existenčního stresu a udržet si motivaci k dokončení studia. Zároveň však novela otevírá otázku o tom, zda je dlouhodobě možné doktorská studia v tomto rozsahu financovat.