Chová se šéf špatně k vám nebo vašim kolegům? Ze zákona máte právo na anonymní oznámení a požadovat nápravu

Některé studie dokonce poukázaly na to, že se mezi vrcholnými představiteli firem nachází vyšší procento lidí s psychopatií či narcistickými a machiavelistickými sklony, než je tomu u běžné populace – např. studie, za kterou stojí výzkumníci Paul Babiak a Robert Hare). Lidé s danými osobnostními rysy jsou přitom charakterističtí sníženou (či zcela chybějící) afektivní empatií, což se může v praxi projevovat např. šikanou podřízených na pracovišti, přetěžováním a nátlakem, nerespektováním soukromí, veřejným ponižováním, porušováním právních předpisů nebo manipulací.

Alespoň částečnou útěchou může být pro zaměstnance skutečnost, že jim stávající legislativa nabízí možnost, jak se proti podobnému chování bránit. Pravda je taková, že oběti mají v některých situacích bohužel omezené možnosti, ve vážných případech však lze požadovat i finanční odškodnění a nápravu. Možnosti řešení se vždy odvíjejí od závažnosti případu a existence důkazů. 

Jaké možnosti nabízí zákon o ochraně oznamovatelů? 

Možnosti, jak se nepřípustnému chování (nejen) ze strany nadřízeného postavit, nabízí mimo jiné zákon č. 171/2023 Sb., který je známý jako zákon o ochraně oznamovatelů. V praxi se můžete setkat rovněž s pojmem whistleblowing. 

Tento zákon ukládá všem společnostem, které zaměstnávají celkem 50 či více zaměstnanců, povinnost zřídit tzv. interní oznamovací systém. Tento systém by měl představovat bezpečný kanál, prostřednictvím kterého mají zaměstnanci možnost nahlásit neetické nebo nezákonné chování na pracovišti.  

Problematické může být mimo jiné úmyslné přetěžování zaměstnance. , ...

Jak vnitřní oznamovací systém funguje a co by mělo oznámení obsahovat?

Základní princip fungování interního oznamovacího systému je jednoduchý: Zaměstnanec, který chce upozornit na neetické nebo nezákonné chování, může přes zabezpečenou webovou aplikaci, telefonní linku, e-mailovou adresu (speciálně vyhrazenou pro tento účel), internetovou stránku nebo fyzickou schránku podat oznámení příslušné osobě pověřené jeho přijetím.

Zákon umožňuje rovněž osobní oznámení – v takovém případě je třeba si domluvit schůzku se zaměstnancem nebo externí společností, která má oznamovací systém na starost. 

Oznamovatelé by v rámci oznámení měli co nejpřesněji popsat, v čem spočívá problém a ideálně poskytnout důkazy nebo identifikovat případné svědky. 

Je však třeba zdůraznit, že popsané chování by mělo skutečně splňovat známky protipráv­ního nebo šikanózního jednání (např. diskriminace, fyzické napadení, nátlak, veřejné ponižování či vědomé přetěžování). Samotná přiměřená a neveřejná konstruktivní kritika nadřízeného zpravidla nepředstavuje protiprávní jednání.

Protiprávní však může být například i situace, kdy šéf zakazuje přestávku na jídlo. Velmi specifické jsou pak případy, kdy zaměstnavatel zruší placenou dovolenou. 

Oznámení by mělo jít podat i online. , ...

Jaké garance nabízí zákon o ochraně oznamovatelů? 

Zákon o ochraně oznamovatelů nabízí oznamovateli několik garancí. Jednou z těch nejzásadnějších je utajení identity – o oznamovateli by se měla dozvědět vždy pouze příslušná osoba, která má tuto agendu na starosti. Ta je zavázána přísnou povinností mlčenlivosti. 

Další důležitou ochranou je zákaz odvetných opatření. Zaměstnavatelé nesmí své zaměstnance za podání oznámení jakkoliv postihovat. 

Jaká existují jiná řešení? 

Jednou z prvních možností, jak se proti nepřípustnému chování ze strany šéfa bránit, je podání běžné stížnosti přes personální oddělení. K tomuto kroku je vhodné se odhodlat v méně závažných případech, které není možné řešit podniknutím formálních právních kroků. 

Kromě vnitřního oznamovacího systému pak existuje rovněž celostátní oznamovací systém, který má na starosti Ministerstvo spravedlnosti České republiky. Pokud ani přes povinnost mlčenlivosti nedůvěřujete internímu firemnímu systému, můžete podat oznámení právě skrze ten celostátní.