Vydělávám přes 400 tisíc, ale měsíčně neušetřím ani korunu. Lidé s vysokým přijmem jsou daleko více ohroženi existenční chudobou

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl v roce 2025 každý desátý Čech pod hranicí příjmové chudoby. Jednalo se tedy o přibližně milion lidí, mezi nimiž byly i pracující osoby. Pod hranicí příjmové chudoby, při níž příjem domácnosti nedosahuje 60 % národního mediánu ekvivalizovaného příjmu, rozhodně nejsou lidé, kteří vydělávají statisíce. Ty ovšem zase může více ohrožovat existenční chudoba, při níž člověk nedisponuje dostatkem finančních prostředků k zajištění základních potřeb pro přežití. Jak se něco takového vůbec může stát?

Jak se „dopracovat“ k existenční chudobě?

Lidé si přirozeně myslí, že kdyby vydělávali hodně peněz, vše by bylo jednodušší. A chvíli opravdu může být. Začnete si pořizovat více věcí, a o to luxusnějších. Jen­že existuje fenomén, kterému se říká lifestyle creep neboli životní inflace. Jedná se o situaci, při které společně s příjmy rostou i výdaje. Začnete-li vydělávat víc peněz, začnete utrácet za dražší věci, lepší bydlení i častější a exotičtější dovolené. Na vyšší životní standard si člověk rychle zvykne. Lidé pak i přes vysoké výdělky neušetří víc než v době, kdy vydělávali (výrazně) méně. Někdy se naopak řítí do pořádných problémů.

Příčinou problémů bývají časté luxusní dovolené , ...

Rychlý a strmý pád do dluhové pasti

Takzvaná finanční zranitelnost se může kvůli vyšším výdajům týkat i lidí s vysokými příjmy. V takové situaci nemají dostatek finančních rezerv, aby mohli řešit neočekávané životní události. Na vině bývají vysoké hypotéky, půjčky, poplatky či zálohy na daně, které je nutné platit, i když se sníží příjem. Pokud přijdou o hlavní zdroj příjmů, obratem se dostávají do závažných existenčních problémů. Příslovečným bodem, odkud (zdánlivě) není návratu, se ale může stát také nemoc či rozvod. To všechno jsou cesty do dluhové pasti a existenční chudoby.

Podle odborníků má finanční zranitelnost prokazatelný dopad na psychické i fyzické zdraví. Způsobuje totiž chronický stres a snižuje celkovou životní pohodu. Obavy o peníze tedy mají dopad na duševní zdraví, ale mohou vést rovněž k nespavosti nebo fyzické nevolnosti. Pokud jsou výdaje vysoké, velký může být i diskomfort. Ten se zvyšuje, pokud při vysokých výdajích měsíčně neušetří ani korunu. Takový stav pak může mít negativní dopad na pracovní produktivitu a začarovaný kruh je na světě. Celá situace se pak může dál zhoršovat.

Starost o peníze může vést do začarovaného kruhu , ...

Jak takovou situaci řešit podle odborníků?

Nejdůležitější je pochopitelně prevence. Předně je nutné rozlišovat mezi skutečnými potřebami a (mnohdy rozmarnými) přáními. Se svými příjmy byste měli zacházet vždycky zodpovědně. To platí i pro bohaté. Existují na to různé metody. Například pravidlo 50/30/20, kdy 50 % vašich příjmů by mělo jít na nezbytné výdaje, 30 % na osobní potřeby a 20 % na úspory. Další odborníci doporučují pravidlo 40/30/20/10, při němž má jít 40 % na výdaje, 30 % na veškeré náklady spojené s bydlením, 20 % na dlouhodobé finanční cíle nebo investice (spoření apod.) a 10 % na finanční rezervu.

Co když se ale člověk do existenční krize už dostane? Nejlepší řešení rozhodně není prodávat věci v zastavárnách. Odborníci radí jednat okamžitě a proaktivně, ideálně před termíny splátek. Nepodepisujte ale unáhleně žádnou novou smlouvu o úvěru či půjčce. To alespoň radí nezisková organizace Poradna při finanční tísni, kterou lze ostatně v případě takových potíží jednoduše kontaktovat. Navíc lze škrtnout všechny nenutné výdaje a domluvit se s bankou, která může mít program pro klienty ve finanční tísni. Řešením bývá i oddlužení.