Majitel zastavárny prozradil, kolik vydělá za jediný den. „Profituji z bezmoci lidí, ale svědomí mám čisté“

Zastavárny nejsou nelegální

Majitelé zastaváren svou práci obhajují tím, že lidem v tísni aspoň nějak pomůžou, i když menší částkou. Spousta lidí si zastavárnu představuje jako jakousi formu lichvy, kterou nikdo nekontroluje.

Právně to tak jednoduché není, protože zastavárny jsou legální obchodní modely. Na zastavárny se vztahují obecná pravidla občanského práva včetně zákazu lichvy. Alespoň do doby, než úrok překročí hranici, kterou soudy mohou v konkrétních případech posoudit jako nepřiměřenou.

Nenadálá potřeba je dožene do zastavárny

Nejčastějším důvodem, proč lidé míří do zastavárny, není podle provozovatelů chudoba, ale nějaký neplánovaný výdaj, například porouchané auto, vysoký doplatek za plyn nebo výpadek výplaty na pár dní. Zastavárny popisují svého běžného klienta jako někoho, kdo má sice stálý příjem, ale dostal se do dočasné obtíže.

„Majitel malé zastavárny na Moravě prozradil, že během běžného pracovního dne uzavře desítky obchodů a jeho tržby se mohou pohybovat v řádu desítek tisíc korun. Největší zisk přitom podle něj nepřinášejí úroky, ale věci, které si lidé už nikdy nepřijdou vyzvednout. „Profituji z bezmoci lidí, ale svědomí mám čisté. Nikomu nic nenutím a každý přesně ví, za jakých podmínek peníze dostane,“ říká.“ Podle něj nejčastěji přicházejí lidé, kteří potřebují rychle získat několik tisíc korun na nečekané výdaje a nemají jinou okamžitou možnost.

Že jde o častý problém, ukazují i čísla o zadlužení. Například v loňském roce mělo v Česku exekuci 606 000 lidí s celkem 3,1 milionu exekucí. I splácení exekucí může lidi dohnat do zastaváren.

Zastavárny nenajdete jen ve velkých městech , Creative...

Ocenění bývá nižší, než čekají

Zastavárna nikdy nepůjčí tolik, kolik věc na trhu opravdu stojí, obvykle jde o 30 až 50 % z tržní ceny. Tržní cenu si zastavující může zjistit přes portály, jako jsou Zboží.cz nebo Heureka.cz, ale konečné slovo o ceně má vždy majitel zastavárny. Ten mimo jiné i odhaduje rizika, jak rychle a za kolik takovou věc znovu prodá.

Nejlépe je to vidět na ceně zlata. K 8. červenci 2026 stálo ryzí zlato 2 808,89 Kč za gram. Prodávané šperky ale skoro nikdy z ryzího zlata nejsou, prodávají se spíše jako čtrnáctikarátové a označené 585/1000, takže mají zhruba 58,5 % zlata, zbytek je slitina jiných kovů. Přepočtená cena takového zlata vychází na 1 643 Kč za gram. Právě tento rozdíl mezi tím, co zastavárna půjčí, a tím, co je věc na trhu schopná vynést, je jádro celého jejího podnikání.

U zlata rozhoduje hlavně ryzost kovu a jeho aktuální cena , ...

I zastavárny mají úroky a poplatky

Sazby jedné z českých zastaváren jsou 4 % týdně u zlata a 5 % u ostatního zboží. U zlata je sazba nižší, protože je to nejméně rizikové zboží, které se dá prodat prakticky kdykoli. Elektronika a další věci se prodávají hůř a cena není tak jistá, tak si zastavárna účtuje víc, aby riziko pokryla.

Čtyři až pět procent týdně zní jako málo, ale v přepočtu na rok to vychází zhruba na 208 až 260 % ročně. Když si někdo půjčí 3 000 Kč na běžné zboží, zaplatí za týden navíc 150 Kč. Pokud má zastavárna najednou takových půjček patnáct, z týdenních úroků jí to přinese kolem 2 000 Kč za týden.

Na čem zastavárna vydělává

Jedna z českých zastaváren uvádí, že přes 70 % klientů si svou zástavu nakonec vyzvedne zpět. V tom případě má zastavárna zisk jen z úroků, takže pár desítek nebo stovek korun. Skutečný zisk stojí na menšině zástav, které si klienti nevyzvedli. Tu zastavárna koupila za 30 až 50 % tržní ceny a prodává ji dál za cenu bližší tržní. Její marže pak bývá kolem 50 až 70 %.

Jak to může vypadat, ukazuje i starší příklad s originálním obrazem Zdeňka Buriana, který majiteli aukční síň ocenila na 20 000 Kč. V zastavárně mu za něj přitom nabídli 500 Kč v hotovosti. Podobnou zkušenost popisovala i uživatelka na diskuzním fóru, nejnovější iPhone v hodnotě zhruba 25 000 Kč jí prý zastavárna ocenila jen na 3 000 až 3 500 Kč. Podobně stát rozprodává například auta zabavená v exekucích.

S čím lidé nejčastěji přicházejí

Vede zlato, je totiž malé a snadno se oceňuje podle momentální burzovní ceny a dá se rychle prodat. Pod pultem zastaváren tak nejčastěji vidíte hlavně zlaté šperky, zlomkové zlato, zubní náhrady ze zlata nebo zlaté a stříbrné mince.

V zastavárnách najdete fotoaparáty, rádia i staré televize , ...

Na druhém místě je elektronika, ale u té mívají většinou zastavárny pravidla: bez záruky a nabíječky ji třeba vůbec nepřijmou. Jde hlavně o mobily, notebooky, tablety, fotoaparáty, televize a herní konzole.

Za výlohou ale běžně narazíte i na jízdní kola nebo nářadí. U těchto věcí se ale tržní cena odhaduje ještě hůř než u zlata a značkové elektroniky, a tak je zastavárny berou spíše omezeně nebo za nižší procento tržní ceny.