Práce z domova během neschopenky může mít nepříjemné následky. Zákon stanovuje jasné hranice

Covidová pandemie udělala z home office běžnou součást pracovního života i tam, kde si o práci z domova mohli zaměstnanci dříve nechat jen zdát. Bohužel se tím vytvořila i šedá zóna, kdy zaměstnanci sice nejsou fyzicky v kanceláři, ale zároveň po nich zaměstnavatelé chtějí rychlou výpomoc, odbavení důležitých emailů nebo třeba dokončení drobného projektu. Můžete ale z domu pracovat, když máte neschopenku? A jak se to promítne do výplaty? 

Jak je to s prací a penězi během neschopenky?

Pokud onemocníte, měli byste vědět, že prvních 14 dní máte v rámci náhrady mzdy nárok na cca 60 % denního vyměřovacího základu, přičemž tyto peníze jdou přímo z kapsy vašeho zaměstnavatele. V případě, že budete potřebovat delší neschopenku, plátcem se stane Česká správa sociálního zabezpečení, která vám bude ještě další dva týdny vyplácet zmíněných 60 % denního vyměřovacího základu. 

V situacích, kdy byste zůstali v pracovní neschopnosti déle, dostanete od ČSSZ po dobu druhého měsíce 66 % a od třetího měsíce dále pak dokonce 72 %. Během celé této doby však platí zásadní pravidlo – náhrada mzdy ani nemocenské nesmí být pobírána za dobu, kdy zaměstnanec pro téhož zaměstnavatele skutečně pracuje. 

Během prvních týdnů nemocenské máte nárok na 60 % mzdy. , ...

Jak by to bylo u práce z domova? 

Pravda je taková, že zákoník práce ani zákon o nemocenském pojištění neznají žádný pojem jako „home office na neschopence“, a tedy ho nijak neupravují. Z informací, které ve zmíněných zákonech ale najdeme, je jasné, že zaměstnanec nemá žádnou povinnost pracovat. Během dlouhodobé pracovní neschopnosti (DPN) dochází k tzv. suspenzi pracovního závazku, kdy zaměstnanec pracovat nemusí a zaměstnavatel ho nemůže nijak nutit. 

Znamená to tedy, že pokud nechcete, nepomůžou nátlaky, telefonáty ani emaily vašeho nadřízeného. Chtít po vás, abyste byť jen zapnuli firemní počítač, je nezákonné. Je však důležité dodat, že v praxi mohou nastat situace, kdy zaměstnanec práci vykonává dobrovolně. To jinak řečeno znamená, že jakmile se jednou pustíte do práce, musíte ji odvést pořádně a jste za ni zodpovědní. Jakmile by práce byla nedbalá, je to důvod pro postih a v krajním případě i výpověď. 

Kdy je práce dovolena a kdy ne?

Podstatné je, že jako zaměstnanec můžete být na neschopence pro jednu konkrétní pojištěnou činnost, ale zároveň můžete zcela legálně pracovat pro činnost jinou. Představte si to na modelovém příkladu pošťáka, který má zlomenou nohu, a proto nemůže roznášet poštu. Jeho vedlejší přivýdělek jako operátor na infolince tím ale není nijak dotčen, pracuje z domu a zdravé nohy k výkonu takové práce nepotřebuje. Může tedy bez omezení pracovat dál. 

Naopak striktně zakázáno je pracovat pro jiného zaměstnavatele ve stejné činnosti, pro kterou jste jako zaměstnanec na neschopence. Pokud by to zjistil někdo z vaší společnosti, byl by to legitimní důvod ke zrušení pracovního poměru. Problematická je i práce zjevně neslučitelná s diagnózou – pokud podle neschopenky trpíte vysokými horečkami, ale někdo vás vyfotí při práci na stavbě, budete mít problém. 

Neschopenka v jedné práci vás nemusí nutně omezovat pro práci druhou. Liší se to však případ od případu. , ...

A dostanu zaplaceno? 

A teď k tomu nejdůležitějšímu, co případné rozhodování většiny zaměstnanců dost usnadňuje. Pokud během neschopenky vykonáváte práci pro stejného zaměstnavatele, nelze současně pobírat nemocenské dávky i mzdu za stejnou práci. Zákoník práce vám totiž během DPN nepřiděluje žádné pracovní úkony a vy je tak nevykonáváte povinně, takže ani nemáte nárok na mzdu. 

Situace se v teoretické rovině dá vyřešit tak, že vám zaměstnavatel práci proplatí buď jako přesčas, nebo formou odměny. Důležité ale je, že to musí být až po ukončení neschopenky jako takové. Alternativou je s lékařem dojednat předčasné ukončení pracovní neschopnosti, pokud se opravdu cítíte dobře. Legální způsob, jak by zaměstnanec mohl pobírat plnou nemocenskou a plnou mzdu za práci na stejné pozici, ale neexistuje.