„Nechci skončit jako moji rodiče.“ Pro generaci třicátníků už práce není smyslem života a mění pohled na úspěch

Zatímco ještě před pár lety bylo pro většinu zaměstnanců synonymem úspěchu povýšení, lepší firemní auto nebo pochvala od CEO na letním firemním posezení, dnes se priority diametrálně mění. Většina třicátníků si totiž přeje v pátek zavčas zaklapnout notebook a s klidnou hlavou jít domů. Ačkoliv rodiče této generace často trávili v práci veškerý čas, aby zaplatili hypotéku a našetřili finance, jejich děti se pro stejný model častokrát rozhodnout nechtějí. 

Třicátníci už nechtějí skončit jako jejich rodiče 

Pohled mileniálu na práci se systematicky odklání od kariérního modelu jejich rodičů. Potvrzuje to řada nezávislých průzkumů, naposledy například Deloitte Gen Z & Millennials 2026, kterého se zúčastnilo více než 22 tisíc respondentů ze 44 zemí včetně Česka. 

Jejich výzkum ukázal, že jen polovina mileniálů a Gen Z má práci, která odpovídá jejich hodnotám a přesvědčení. Kariérní postup je pro obě generace už jen druhotný, hlavním cílem je pro ně dosažení finanční nezávislosti. Klíčovou dovedností je pro obě generace shodně schopnost přizpůsobit se, která podle nich hraje větší roli než technická odbornost. 

Zajímavé je rovněž to, že tři čtvrtiny respondentů považují své pracovní kolegy za osobní přátele. Práce pro mladší generace tak přestává být místem, kde jsou z povinnosti a snaží se vydělat co nejvíce peněz za každou cenu. Spíše prahnou po dobrém pracovním kolektivu a snaží se, aby pro ně práce byla součástí identity. 

Kariérní progres už pro většinu mladých lidí dávno není priorita. , ...

Work-life balance vítězí nad platem

Ještě před dvaceti lety by to řada lidí považovala za absurdní, ale dnes to není žádné překvapení. Až 30 % českých zástupců generace Z uvádí, že work-life balance je pro ně nejdůležitějším faktorem při výběru zaměstnavatele. Plat a finanční výhody skončily s 21 procenty teprve na druhém místě. 

Řada HR expertů shodně uvádí, že si mladí lidé dobře uvědomují, jak velký vliv na ně práce má. A že nevhodná pozice nebo špatný zaměstnavatel mohou mít negativní dopad na kvalitu jejich života, proto jsou při výběru obezřetní. Zároveň ale 26 % Gen Z a 22 % mileniálů v Česku uvádí, že jejich práce hodně přispívá k jejich pocitům úzkosti nebo stresu. A zhruba polovina mileniálů věří, že jejich zaměstnavatel bere duševní zdraví vážně. 

Jinými slovy tak můžeme říct, že mladí Češi vědí, co chtějí a čím dál častěji to od zaměstnavatelů přímo vyžadují. Zaměstnavatelé jsou ale v mnoha případech ještě o dvě generace zpět. 

Loajalita? Leda za jasných podmínek

Jeden z nejrozšířenějších mýtů o mladších generacích je, že jsou nestálí a mění práci každé dva roky. Data ale ukazují něco jiného. Podle průzkumů personálních agentur to vypadá, že naprostá většina z nich považuje za optimální strávit v jedné práci 3 a více let. Jen zhruba desetina se cítí komfortně s kratšími pracovními vztahy. 

Loajalita se však u mileniálů i zástupců generace Z buduje z pohledu zaměstnavatele obtížněji a častěji zvažují změnu zaměstnání, pokud nejsou spokojeni. Klíčovou roli pro ně hraje pravidelný feedback. Bez něj často propadají nejistotě a mají pocit, že selhávají, i když odvádějí dobrou práci. 

Dříve proto na místě firem stačilo nabídnout stabilní práci v rostoucí firmě a stačilo to k určité loajalitě. Dnes je třeba nabídnout férové odměňování, respekt, transparentní komunikaci i fungující management. Ve chvíli, kdy některá z těchto podmínek chybí, zaměstnanci příliš dlouho nevydrží. 

Neplacené přesčasy odmítá většina mladých 

Zatímco starší generace chápala občasné neplacené přesčasy jako projev loajality vůči kolegům i firmě, ta mladší je vnímá spíše jako projev nefunkčního managementu. Jedna ze studií Univerzity Karlovy například ukázala, že mileniálové v Česku odpracovali průměrně o 2,3 hodiny týdně méně přesčasů než generace X ve stejném věku. A když už se přesčas objeví, častěji požadují jeho úhradu. 

Celá pracovní kultura se zkrátka mění. Mnoho mileniálů během covidové pandemie poznalo, že je možné pracovat produktivně z domu a najednou jim vadí, že je zaměstnavatelé nutí chodit prezenčně do kanceláře. Hybridní model by ocenila většina příslušníků Gen Z, byť ho mnoho zaměstnavatelů vůbec nenabízí. 

Většina mladých lidí by uvítala, kdyby jejich zaměstnavatel umožňoval občasnou práci z domu. , ...

Co mají dělat firmy?

Rozdíl mezi tím, co mladí zaměstnanci chtějí, a tím, co jim firmy nabízejí, se v Česku poslední roky výrazně zvětšuje. Data ukazují, že firmy, které se nebudou chtít vůbec přizpůsobit, budou ztrácet talenty, bojovat s fluktuací a selhávat v samotné prezentaci značky, protože mladí lidé jsou obecně mnohem sdílnější o špatných zkušenostech se zaměstnavatelem.  

Naopak firmy, které nabídnou hybridní práci, transparentní feedback, jasné odměňování i respekt k času mimo práci, mají šanci získat loajální a produktivní tým. Jakmile mladí zaměstnanci najdou práci, která jim sedí, zůstávají v ní totiž klidně i 5 a více let.