Ministerstvo zveřejnilo nový plán výstavby větrných elektráren v Česku. Změny se dotknou hned několika krajů
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) už poněkolikáté letos upravilo návrh takzvaných akceleračních zón, tedy oblastí, ve kterých má být povolování výstavby větrných a solárních elektráren jednodušší a rychlejší. Z plánovaných více než 100 zón jich nakonec zůstává necelá polovina a přibyly i další podmínky. Cesta k tomuto číslu totiž narazila na vlnu odporu a překážek. O tom, zda bude tento návrh finální, rozhodne vláda.
Co se změnilo
V pátek 10. července 2026 ministerstvo oznámilo, že ze 110 akceleračních zón na začátku roku zůstává 61. Z nich má zůstat 46 beze změny a 15 se má zmenšit. Ministerstvo zatím nezveřejnilo, kolik z těchto zón připadá na větrné a kolik na solární elektrárny. I po zmenšení má podle ministerstva zůstat dost místa pro elektrárny s celkovým výkonem nejméně 3 000 MW. Mimo jiné to totiž slíbilo Česko Evropské unii výměnou za dotace z Národního plánu obnovy.
Ministerstvo kromě zúžení počtu zón přidalo i nové podmínky, které musí investoři splnit. Větrné elektrárny musí doložit podrobnou hlukovou studii a posouzení tzv. flicker efektu, tedy pravidelného stínového blikání, které se může tvořit, když slunce prosvítá skrz rotující lopatky turbíny. Musí také použít nejúčinnější a ověřené technologie, minimalizovat zabrání zemědělské půdy a ochránit ohrožené druhy živočichů z blízkého okolí.
Jak se zóny zmenšovaly
Ministerstvo redukci zdůvodňuje snahou snížit dopady na životní prostředí, ale roli sehrál i tlak ze strany obcí a krajů. Návrh totiž od dubna letošního roku prošel hned několika změnami. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nejprve zveřejnilo plán na 94 zón o ploše 474 km², už to byl ústup z původních 2 685 km². K návrhu se sešly tisíce reakcí. MMR v červnu evidovalo přes 13 000 podání, z nichž některá obsahovala připomínky, a MŽP se proto uchýlilo k další redukci na 61 zón.
Nejčastější připomínkou bylo, že vláda zóny nekonzultovala s obcemi ani kraji. Podle Svazu měst a obcí ČR někteří starostové souhlasili, ale jiní byli v šoku, že se jich nikdo předem nezeptal, přestože se jejich obec do zóny přidala.
Méně zón, ale více turbín
Otázkou ale je, jak se stejný výkon vejde na menší plochu. Ministerstvo totiž u řady zón stanovilo maximální výšku větrníků, a to může být problém. Nejvýkonnější turbíny totiž bývají i nejvyšší, takže někde stavět tak jednoduše nepůjde.
Podle Petra Holuba, bývalého ředitele sekce ochrany klimatu na MŽP, to může vést k paradoxu. Pokud chce ministerstvo dosáhnout slíbených 3 000 MW výkonu, možná bude třeba postavit mnohem více turbín. Česko přitom patří k zemím, které tempo výstavby těchto elektráren v Evropě nestíhají.
Co to znamená pro obce a majitele
Výstavba v těchto zónách bude mít povolovací proces jednodušší a rychlejší, pokud se tam investor nakonec rozhodne stavět. Elektrárna tam nakonec vůbec nemusí vzniknout, naopak se může objevit i mimo zónu, ale s delším povolovacím procesem.
U nových větrných elektráren stanoví zákon poplatek 50 Kč/MWh pro obec, na jejímž katastrálním území výrobna stojí, ať leží v akcelerační zóně nebo ne. Obce i občané se navíc mohou k těmto projektům nadále vyjadřovat, vymezení zóny jim toto právo nebere.
Kraje a odborníci nejsou zajedno
V některých krajích se diskutovalo o umístění zón. Kraje měly obavy o dopravní koridory nebo plynovody, které prý nový návrh nezohlednil. V Libereckém kraji bylo původně vymezeno 5 větrných zón, ale nakonec pravděpodobně nezůstane žádná, jen 2 solární. Ve Zlínském kraji skoro 30 obcí zase nesouhlasilo s navrhovaným plánem zón.
Ne všichni ale vidí větrníky negativně. Podle Štěpána Chalupy, předsedy Komory OZE (profesní organizace zastupující firmy z oboru obnovitelných zdrojů), nakonec rozhoduje, jestli bude posuzování projektů v zónách i mimo ně důkladné a také dost rychlé na to, aby přineslo investorům i obcím jistotu.
Ještě není konec
Toto oznámení je stanovisko SEA, tedy posouzení vlivů návrhu na životní prostředí, které zákon vyžaduje, než se může schválit změna územního plánu. Není to finální rozhodnutí, ale další krok před schvalováním vlády.
Česko musí podobu zón představit Evropské unii do konce srpna, jinak riskuje ztrátu miliardových dotací. Zároveň se očekává, že přibudou další připomínky. Zatímco termín tlačí na rychlé řešení, proces schvalování není u konce. MMR musí podmínky ze stanoviska zapracovat do návrhu, který pak posoudí vláda.





Sledovat v Google Zprávách

















































