Tohle novoroční jídlo bylo za socialismu běžné v každé rodině. Dneska by vám na dveře zaklepala sociálka

V dobách dávno minulých přitom nešlo o žádnou kuriozitu, ba právě naopak. Zejména na venkově, kde se lidé v hojné míře věnovali chovu holubů, byla holubí polévka na stole často. V současné době si jen těžko dovedeme představit, že bychom si na holubí polévce pochutnali. A obzvlášť v rámci slavnostního oběda.

Jak to kdysi bylo

Předně je třeba si uvědomit, že v minulosti byl velký rozdíl mezi domácím holubem z chovu a městským holubem, jakého dnes potkáte snad na každém náměstí. Jestliže lidé měli v minulosti hospodářství, ve většině případů byl jeho pevnou součástí chov holubů. Holubi byli bráni jako běžná hospodářská zvířata a součástí snad každého venkovského stavení byl i holubník. Holubí maso naši předkové vnímali na stejné úrovni jako třeba vepřové nebo kuřecí, nadto bylo maso mladých holoubat považováno za jemné a dobře stravitelné.

Dříve byl chov holubů běžnou součástí hospodářství. , ...

Oproti tomu dnes mají převahu městští holubi, kteří jsou v městech přemnožení a působí problémy nejen lidem, ale také různým historickým stavbám. Vnímáme je také jako jisté zdravotní riziko, mohou se proměnit v přenašeče různých nemocí. Proto by nás dnes už vůbec nenapadlo jejich maso konzumovat, případně ho využívat pro přípravu holubího vývaru. A to ani pro sebe, natož pro děti.

Kdy se holubí polévka podávala

Naši předkové vnímali holubí polévku podobně jako my dnes vnímáme tradiční masový vývar. Na stole tedy stávala v období svátků nebo při různých důležitých rodinných událostech. Fungovala také jako posilující pokrm, jelikož se na její přípravu používalo kvalitní holubí maso, především z mladých holubů. Podobně jako dnes kuřecí či vepřový vývar se ani ten holubí nepřipravoval na běžné denní bázi.

Co bylo základem receptu

Recept na holubí vývar byl překvapivě jednoduchý, stál na několika základních potravinách, které měla každá hospodyně ve své komoře:

• kořenová zelenina (mrkev, petržel, celer)
• sůl, pepř, bobkový list a další koření pro dochucení polévky
• maso z mladých holubů z domácího chovu, které se vařilo pomalu, aby vznikl silný vývar

Výsledná polévka měla obyčejně tmavší barvu, výraznou chuť masa a podávala se s nudlemi, krupicí nebo knedlíčky.

Dnes jsou holubi vnímáni jako městští ptáci. , ...

Co vaříme na Nový rok dnes

Nejrozšířenějším pokrmem, který na Nový rok vaří drtivá většina Čechů, je čočka. A to zejména proto, že svým tvarem připomíná drobné mince – říká se, že přináší štěstí a přísun peněz na celý následující rok. Tradiční čočka nakyselo se většinou podává s vařeným vejcem nebo uzeninou doplněnou o smaženou cibulku. Další varianty v sobě čočkový základ nezapřou – oblíbená bývá čočková polévka nebo karbanátky z červené čočky.

Čočka se na Nový rok podává také v Maďarsku nebo v Itálii. Tam k ní Italové navíc přidávají vepřovou klobásu, protože věří, že jim přinese úspěch a peníze po celý rok. Jídlu říkají cotechino. V Maďarsku pak převládá čočková polévka.

Naopak se podle lidových pověr nemají podávat žádné ryby ani drůbež, aby štěstí neuletělo nebo neuplavalo. Tato tradice se zřejmě nedostala do skandinávských a dalších přímořských zemí, kde ryby platí za tradiční novoroční pokrm. Konkrétně ve Skandinávii a na severu Německa či Polska se jedná o sledě, jehož stříbrné šupiny mají symbolizovat peníze, samotný sleď pak přestavuje symbol štěstí. Přípustnou alternativou mohou být sardinky.

Jinak k novoročnímu jídlu přistupují tradičně v daleké Asii. V Číně, Japonsku i dalších tamějších zemích je zvykem servírovat na novoroční stůl nudle. Čím delší, tím lepší, protože jejich délka symbolizuje délku života. Na konkrétním druhu nudlí přitom nezáleží – volit můžete udon, rýžové, soba nudle nebo doma vytvořené. Nejdůležitější je jejich délka a to, abyste je při vaření nezlomili.