Na kolika metrech čtverečních žije průměrná česká rodina? Pokud máte víc, bydlíte dle statistik jako králové
Zatímco někteří si vystačí s garsonkou, jiní potřebují k životu prostorný rodinný dům s velkou zahradou. Požadavky na prostor ke spokojenému bydlení se tak u každého člověka mohou lišit.
Zajímavým však může být údaj o tom, kolik metrů čtverečních průměrně připadá na jednoho Čecha. Díky tomu si můžete udělat představu, zda se se svým bydlením pohybujete nad, nebo pod tímto průměrem.
Průměrná velikost obytné plochy
Zatímco ještě v roce 2005 připadalo na jednu osobu v domácnosti průměrně 30,1 m2 obytné plochy, v roce 2024 se jednalo o 37,2 m2 na osobu. V tomto ohledu je tedy patrný určitý rostoucí trend.
Kromě toho u nás roste také počet obývaných místností jednou domácností. Konkrétně klesá podíl domácností žijících v bytech s jednou, respektive dvěma obytnými místnostmi. Mezi obytné místnosti se řadí ložnice, jídelna, obývací pokoj či dětský pokoj, nepatří sem ale koupelna, toaleta, předsíň, šatna či samostatná kuchyň.
Mezi lety 2005 a 2024 se snížil podíl domácností žijících v jedné obytné místnosti z 9 na 4 % a ve dvou místnostech pak z 29 na 17 %. Podíl bytů se třemi obytnými místnostmi zůstává víceméně stejný a pohybuje se mezi 34 % a 37 % . Na druhou stranu ale vzrostl podíl domácností se čtyřmi místnostmi z 16 na 24 %, a také vzrostl podíl domácností s pěti a více obytnými místnostmi z 10 na 19 %.
Nejčetnější jsou třípokojové byty
, ...
Domácnosti v rodinných domech jsou větší
Asi nikoho nepřekvapí, že domácnosti v rodinných domech jsou obecně větší. V roce 2024 v rodinných domech žilo průměrně 2,6 členů, přičemž na jednoho člena domácnosti připadalo průměrně 43,5 m2. Oproti tomu v bytových domech žilo průměrně 2,1 členů a na jednoho člena domácnosti připadalo průměrně 31,2 m2.
Podle sčítání lidu jsou v České republice nejčetnější byty s rozlohou mezi 60 a 79 m2 včetně. Právě ty ze všech obydlených bytů se známou celkovou plochou tvořily více než jednu čtvrtinu. Bytů, které mají celkovou plochu do 39 m2, bylo podle statistických údajů v České republice pouze 290 000.
Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu, dále upřesnil: „Stejně jako v jiných charakteristikách se i v tomto případě výrazně odlišovalo od ostatních krajů Hlavní město Praha. Podíl obydlených bytů s jednou osobou zde byl nejvyšší v zemi, a to na úkor podílu bytů s vyššími počty bydlících osob. Ten byl v Praze naopak nejnižší nebo jeden z nejnižších.“
Jak si stojí Česká republika
Například v sousedním Rakousku činí průměrná velikost bydlení 97 m2, v Belgii je to dokonce 120 m2. V Itálii se jedná o 82 m2, v Portugalsku o 84 m2 a ve Švédsku o pouhých 42 m2. V Lucemburku činí průměrná podlahová plocha domů 140 m2, v Řecku 126 m2 a například v Německu 93 m2.
Domácnosti v rodinných domech jsou větší
, ...
Menší bydlení nemusí být vždy energeticky úspornější
Mnoho lidí by mohlo napadnout, že čím menší bydlení, tím více ušetří za energie. Může se zdát, že menší byt se vyhřeje lépe než velký dům. Ve skutečnosti to ale rozhodně není tak jednoduché.
Rozhodující totiž není jen samotná velikost prostoru, ale především technický stav budovy a zvolený způsob vytápění. Starší nezateplený byt s obytnou plochou 45 m² tak může mít vyšší spotřebu na metr čtvereční než moderní nízkoenergetický dům o ploše 120 m². Do hry vstupuje například kvalita izolace, zvolený typ oken a způsob vytápění. Například elektrické přímotopy mohou být méně efektivní než úsporné tepelné čerpadlo kombinované se solárními panely. Při výběru nového bydlení se tak vždy vyplatí posuzovat prostor jako celek a do úvahy brát i tyto faktory, nikoliv jen velikost prostoru a počet místností.
