Jak moc studenou vodu nastavit ve sprše při otužování: Přehled teplot podle věku a zkušeností
Otužování patří mezi jednoduché způsoby, jak můžete podpořit své zdraví a odolnost organismu. Neznamená to, že byste nutně museli chodit každý den do téměř zamrzlého jezera. Začít můžete i v pohodlí domova.
Pravidelný kontakt se studenou vodou může pozitivně ovlivnit váš imunitní systém, díky čemuž můžete být méně náchylní k sezónním nemocem. Zatímco dříve bylo otužování výsadou spíše extrémních sportovců, v dnešní době si k němu nachází cestu stále více lidí.
Jaká teplota vody znamená otužování
Odborníci se shodují v tom, že voda je považována za terapeuticky studenou, pokud má teplotu nižší než 21 °C. Právě tato teplota je totiž již výrazně nižší než normální povrchová teplota našeho těla, a proto dochází ke spuštění potřebné reakce. Pro dosažení maximálního účinku se rozsah teplot obvykle pohybuje mezi 10 a 15 °C.
Výběr konkrétní teploty by však vždy měl záviset na individuální toleranci a úrovni zkušeností. Chladnější teploty pod 10 °C vyžadují mnohem kratší dobu expozice. Proto je běžné, že lidé, kteří s otužováním začínají, volí vyšší teploty, a až postupem času se propracují k chladnější vodě.
Na otužování přitom naše tělo reaguje zvýšenou produkcí bílých krvinek a cytokinů. Právě díky tomu dochází k posilování imunitního systému a zrychlení obranných reakcí. Působení chladu má také za následek rozšiřování cév, takže dochází k lepšímu proudění krve. Kromě toho lze pozorovat i intenzivnější vyplavování endorfinů, které přispívají k dobré náladě. Vzhledem k tomu se člověk po otužování cítí šťastně a spokojeně.
Záleží i na věku
Podmínky pro otužování se samozřejmě odvíjejí i od věku. Například do 1 roku věku dítěte se otužování ve studené vodě nedoporučuje. U batolat od 1 do 3 let však již lze začít s velmi mírnou otužovací sprchou, která může trvat třeba jen 30 vteřin. S přibývajícím věkem je možné pobyt ve studené sprše prodlužovat. Dítě si tak lépe zvykne.
Do otužování se samozřejmě mohou pustit i senioři, nicméně u této věkové skupiny se lze často setkat s různými zdravotními omezeními. Například lidé, kteří mají kardiovaskulární onemocnění, prodělali infarkt či mrtvici nebo mají nestabilní krevní tlak, by svůj záměr vždy měli konzultovat s lékařem.
U zdravých dospělých jedinců se doporučuje zvolit vyšší teplotu (maximálně však 21 °C) a snažit se v ní pobýt 3–5 minut v letních měsících a 1–3 minuty v zimě. Postupně můžete prodlužovat pobyt ve sprše nebo snižovat teplotu.
Jakou úsporu vám sprchování ve studené vodě může přinést
Spotřeba energie během sprchování samozřejmě závisí na několika faktorech, jako je celkový objem vody, typ ohřívače nebo teplota vody na vstupu. Odborníci uvádějí, že u evropských domácností může být průměrná spotřeba energie na ohřátí vody pro sprchu zhruba 2,6 kWh (pro dosažení teploty kolem 38 až 40 °C). To při aktuálních cenách energií odpovídá zhruba 8 Kč.
Pro sprchu o teplotě 20 °C se pak za stejných podmínek může jednat o spotřebu energie ve výši 0,9 kWh, tedy v přepočtu asi 3 Kč. Při sprchování o teplotě 10 °C se voda zpravidla nemusí ohřívat vůbec a spotřeba energie tedy k tomuto účelu může být nulová.
V neposlední řadě lze ale při otužování hovořit i o nižší spotřebě vody samotné. Při sprchování v horké vodě máme často tendenci pobývat v koupelně dlouhou dobu a své tělo zahřívat. Pokud na sebe ale pustíte proud studené vody, jen těžko zde pobudete stejně dlouho. V konečném důsledku tedy klesá i spotřeba vody. Konkrétně se při sprchování nejčastěji spotřebuje 5 až 9 litrů vody za minutu. U 10minutové očisty se tak může jednat až o 90 litrů, naopak u 5minutové sprchy v chladnější vodě pouze o 45 litrů.



























































