Chtěl usvědčit zloděje zveřejněním videa na internetu. Místo něj ale potrestaly úřady jeho

Pravdou je, že kamerové záznamy i videonahrávky pořízené mobilním telefonem mohou představovat velmi užitečný důkazní materiál. Problém však může nastat ve chvíli, kdy tyto snímky použijete v rozporu s aktuálně platnou legislativou. Ta totiž jasně definuje, jak s pořízenými videozáznamy nakládat. V určitých případech se navíc kvůli pořízení nahrávky můžete dostat do problémů se zákonem i přesto, že jste v souvislosti s jejím zveřejněním postupovali zcela v souladu s právními předpisy – vzhledem k přísně nastaveným pravidlům, které se týkají nutné obrany, může videozáznam paradoxně posloužit jako důkaz, že jste se dopustili protiprávního jednání v podobě nepřiměřené obrany. 

Videozáznam pachatele trestného činu vs. GDPR 

Jestliže je na záznamu z bezpečnostních kamer nebo videonahrávce zobrazená fyzická osoba takovým způsobem, že ji mohou lidé přímo nebo i nepřímo identifikovat, je tato nahrávka považována za osobní údaj. Konkrétně jde o osobní údaj podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (široce známý zejména pod zkratkou GDPR). 

Vzhledem k existenci tohoto legislativního opatření platí několik zásadních pravidel, kterými je třeba se řídit. Pokud pouze použijete kamerový systém k ochraně vlastního majetku nebo pořídíte videonahrávku protizákonného jednání prostřednictvím mobilního telefonu či jiného zařízení, v drtivé většině případů se nejedná o protiprávní jednání (pokud nejde například o skrytou kameru v pronajímaných prostorech). 

Komplikace však mohou nastat v situaci, kdy videozáznam zveřejníte v rozporu s platnými právními předpisy. 

Co nesmíte s pořízeným videozáznamem dělat a jak tedy postupovat? 

Zatímco samotné pořízení videozáznamu bývá obvykle v pořádku, jeho zveřejnění již může být velmi problematické. 

Platí to zejména v případech, kdy video zveřejníte na internetu, aniž byste zakryli pachatelův obličej. V praxi se můžete dostat do problémů například kvůli publikaci videa, v jehož popisku se nachází výzva k identifikaci zloděje. V daném případě můžete porušit nejen výše zmíněné nařízení Evropského parlamentu a Rady, ale i další právní předpisy.

Pokud totiž člověka na videu navíc výslovně označíte za pachatele, ačkoliv zatím nebyl oficiálně odsouzený, můžete se dopustit neopráv­něného zásahu do jeho osobnostních práv. Touto problematikou se zabývá především oddíl 6 zákona č. 89/2012 Sb., o kterém se hovoří jako o novém občanském zákoníku. 

Zasažená osoba se tím pádem může obrátit na soud a požadovat nejen smazání příspěvku ze sociálních sítí, ale rovněž veřejnou omluvu či ve vážných případech náhradu vzniklé nemajetkové újmy.

Pokud zveřejníte video s obličejem zloděje, můžete se dopustit protiprávního jednání. , ...

Podobné případy se už v Česku skutečně staly. Jeden z majitelů obchodů například zveřejnil na Facebooku video zachycující zloděje ve snaze pomoci s jeho dopadením. Místo pochvaly ale dostal pokutu 5 000 korun a musel uhradit také náklady řízení ve výši 1 000 Kč. „Chtěl jsem jen pomoci dopadnout zloděje. Netušil jsem, že kvůli zveřejnění záběrů můžu sám porušit zákon,“ uvedl obchodník.

„Podle správních orgánů i správních soudů stěžovatelka (pozn. firma) porušila jednu z povinností správce, neboť účel zveřejnění osobního údaje nebyl v souladu s účelem shromažďování daných osobních údajů kamerovým záznamem,“ řekla tehdy mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková. 

Problém představuje rovněž zveřejnění fotky na veřejných místech.

Prakticky jediným správným řešením je tedy předložení videozáznamu Policii České republiky. Jen s příslušníky policejního sboru můžete konzultovat další postup tak, aby byl v souladu s platnou legislativou. 

Nahrávku je vhodné předat policistům. , ...

Do problémů se kvůli videonahrávce můžete dostat i z jiných důvodů 

Přesto platí, že se do problémů můžete dostat i v případech, kdy v souvislosti s videozáznamem postupujete správně a předáte jej policistům. To se vztahuje například na situace, kdy by se na nahrávce objevilo protiprávní jednání ze strany oběti krádeže. 

V praxi jde nejčastěji o takzvanou nepřiměřenou obranu. Pokud by například poškozený použil na obranu před zlodějem, který má pouze holé ruce, kovovou tyč, a způsobil mu jejím prostřednictvím vážné zranění, může skončit i ve vězení. 

Problematika nepřiměřené obrany však může být v praxi velmi komplikovaná. Někdy si tak oběť krádeže ani neuvědomuje, že při obraně jednala v rozporu se zákonem. Bližší informace poskytuje zákon č. 40/2009 Sb. 

Mnoho pachatelů trestných činů se po nástupu internetu přesunulo do online prostředí. Kromě znalosti výše zmíněných pravidel je tak vhodné dodržovat i základní zásady kyberbezpečnosti – mezi nezásadnější rizika patří například sledování uživatele prostřednictvím webkamery.