Mastercard musí vrátit peníze milionům lidí, a to i těm, kteří mají karty Visa

Příběh začal v roce 2016, kdy britský finanční arbitr Walter Merricks napadl Mastercard před soudem s tvrzením, že velikost tzv. interchange fee, tedy mezibankovního poplatku za platební transakce, byla nadměrná. Tyto poplatky byly následně přeúčtovány spotřebitelům ve formě vyšších cen zboží a služeb. Právě toto rozšířené zatížení se mělo týkat nejen držitelů karet Mastercard, ale také ostatních, včetně těch s kartou Visa.

Oprava historické nespravedlnosti bez dokladů

Po téměř dekádě soudních tahanic došlo k zásadnímu zlomu. Master­card se dohodl na vyrovnání, které čistě britským klientům vrátí až 200 milionů liber (235 milionů eur). Na vyplacení budou mít nárok miliony lidí, a to bez nutnosti předkládat účtenky či jinou dokumentaci.

Podle odhadů se o refund může ucházet až 2,5 milionu osob. Konečná výše částky na osobu bude záviset na počtu žadatelů:

• Při méně než 2,2 milionu žádostí půjde o přibližně 70 liber (83 €);

• Při vyšším počtu účastníků bude alokováno 45 liber (53 €) na osobu.

Kdo může požádat? Právo na vyplacení dané částky mají obyvatelé Spojeného království (včetně Skotska, Walesu a Severního Irska) narození před 22. březnem 1992, kteří se v určeném období alespoň tři měsíce nacházeli na britském území. 

Žádost o vyplacení si mohou podat i ti, kteří platili kartou Visa. , ...

Významné precedenty a širší souvislosti

Tato kauza je jednou z největších kolektivních žalob spotřebitelů v britské historii týkající se hospodářské soutěže. Už samotná dohoda může otevřít dveře dalším podobným sporům proti technologickým a finančním korporacím.

Paralelně s tím EU zintenzivnila dozor nad poplatky Visa a Mastercard, jejichž struktura byla zkoumána v rámci regulace trhů, zejména v souvislosti s elektronickými terminály a obchodními poplatky. V roce 2007 dokonce Evropská komise zakázala poplatky za přeshraniční transakce uvnitř EU a v roce 2019 pokutovala Mastercard sumou 570 milionů eur za omezení konkurence v rámci evropských regulačních opatření.

Spor může zlepšit podmínky pro obchodníky, kteří využívají platební terminály, případně také pro jejich zákazníky. , ...

Dopady pro spotřebitele i obchodníky

Ve výše zmíněných zemích tak mohou o refundaci žádat i ti, kdo neplatili kartou Mastercard. I když by se mohlo na první pohled zdát, že se tato kauza týká výhradně britských občanů, vše má mezinárodní přesah. Situace totiž podnítila žaloby i v dalších státech. Jedním z nich je například Švýcarsko, kde se usiluje o zastropování nebo jinou regulaci “interchange” poplatků .

Kvůli tlaku na vydavatele karet i na banky se pak očekává, že struktura poplatků bude o něco transparentnější. Dostatek informací o tom, co vlastně majitel karty, terminálu nebo účtu platí, by se tak měl dostat k zákazníkům i obchodním partnerům. Na tuto kauzu reaguje také Evropská unie a regulační úřady některých států.

Britské občany nyní čeká spuštění platformy pro podání žádosti o vyplacení poplatku. Zájemci by si před podáním měli zkontrolovat především to, zda skutečně splňují podmínky. Jde především o věk a o místo pobytu v rozsahu výše zmíněných let. Očekává se velký zájem hned v prvních dnech po spuštění. Důvodem je, že čím menší počet žadatelů se o kompenzaci přihlásí, tím bude částka vyšší.

Rozsudek proti Mastercard tak představuje významnou výhru nejen pro britské spotřebitele, ale má ambici ovlivnit podobné praktiky v celé Evropě. Odborníci upozorňují, že tato kauza posiluje transparentnost poplatků, tlak na férovější podmínky a je vzorem pro další náročné právní spory se společnostmi, které zajišťují provoz platebních karet nebo terminálů.