Kvíz: Co jste museli umět ve škole v roce 1985? Vyzkoušejte, jestli byste prošli

Školství v socialistickém Československu bylo pevně usazeno do politického rámce, a to nejen při hodinách dějepisu či občanské výchovy. Ideologii neunikly ani učebnice matematiky, fyziky či literatury. V každé z nich se objevovala zmínka o plánovaném hospodářství a jeho úspěších, o významu sovětské vědy nebo o nekonečném boji za světový mír, který si samozřejmě přály všechny socialistické země v čele se Sovětským svazem.

Školní docházka za minulého režimu

V tehdejší době se kladl velký důraz na disciplínu, poslušnost a jednotné podmínky pro všechny. Nebraly se žádné ohledy na nikoho, neexistovaly alternativní či soukromé školy, volitelné semináře nebo individuální přístup k žákovi, jaký známe z některých současných škol. Muselo se zvládnout vše, co ukládaly školní osnovy. Naopak co v nich nebylo, o tom se nemluvilo.

Žáci se (podobně jako ti dnešní) vzdělávali v češtině, matematice či přírodopise, nicméně v rozvrhu jim svítily také další dnes možná už pozapomenuté předměty typu pracovních činností, šití, vaření nebo pěstitelských činností. Bylo například naprosto běžné, že se starší děti v rámci předmětu staraly o školní zahrádku či pozemek a vysazovaly tam nejrůznější plodiny.

Samostatnou kapitolu pak tvořila výuka dějepisu. Ta byla velmi zaměřena na úspěchy komunistické strany, počínaje Vítězným únorem 1948 nebo Velkou říjnovou socialistickou revolucí z roku 1917. Literatura byla rámována seznamem „doporučených autorů“, ve kterém nechyběli Julius Fučík, Maxim Gorkij či Vítězslav Nezval. V jazykové vybavenosti žáků pak hrál naprostý prim ruský jazyk, jenž byl pro všechny povinný od páté třídy.

V minulosti byla kromě tělocviku povinná i branná výchova. , ...

Absence důležitých témat

Školní docházka byla samozřejmě poplatná době, proto v jejích osnovách řada důležitých témat záměrně chyběla. Mezery se projevovaly především v dějepise či občanské výchově, kdy kantoři dětem přednášeli pouze „socialisticky správné“ informace.

V dnešních školách se však mluví také o dalších tématech, jež tehdy nebyla na stole ne z politických důvodů, ale proto, že svět se jimi ještě vůbec nezaobíral. Na mysli máme zejména globální oteplování, mediální gramotnost nebo bezpečnost na internetu či potažmo při práci s počítačem. Rovněž se nikdo nevěnoval finanční gramotnosti, jelikož půjčky v tehdejší době nebyly běžně dostupnou záležitostí.

Otestujte své znalosti v kvízu

Ať patříte mezi generaci, která seděla v lavicích za minulého režimu, nebo jste naopak příslušníci porevolučních generací, neváhejte a zkuste odpovědět na několik otázek z tehdejších školních osnov. Uvidíte, zda si ještě něco vybavíte, případně, zda byste v osmdesátých letech ve škole obstáli. Správné odpovědi s drobným vysvětlením najdete na konci článku.

1. Který jazyk byl v československých školách povinný od 5. třídy?

a) angličtina
b) ruština
c) němčina

2. Která z níže popsaných aktivit byla součástí povinné branné výchovy?

a) nasazování plynové masky
b) základy první pomoci
c) základy kybernetické bezpečnosti

3. Jak se jmenovala mládežnická organizace, jejíž členové nosili červený šátek?

a) Junák
b) Pionýr
c) Svazák

4. Co znamenala zkratka RVHP?

a) Rada vzájemné hospodářské pomoci
b) Revoluční výbor hospodářské politiky
c) Ruská vnitrostátní hospodářská platforma

5. Které průmyslové odvětví bylo typicky spojeno s Ostravskem a bylo často kladeno za vzor?

a) zemědělství
b) těžba uhlí a hutnictví
c) vinařství

6. Ve školách se často hovořilo o významu Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR). Kdy proběhla?

a) 7. září 1920
b) 7. října 1918
c) 7. listopadu 1917

Správné odpovědi:

1. B – povinným jazykem ve školách v 80. letech byla samozřejmě ruština.

2. A – standardní součástí branné výchovy bylo nasazování plynové masky pro případ útoku „nepřátel ze západu“.

3. B – Pionýr neboli Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže. Červená barva šátku měla symbolizovat prolitou dělnickou krev v boji „za lepší svět“.

4. A – Rada vzájemné hospodářské pomoci byla mezistátní hospodářskou organizací socialistických zemí. V podstatě šlo o mocenský nástroj pro centrální ovládání ekonomik Sovětským svazem.

5. B – Na Ostravsku se tradičně těžilo uhlí a vzkvétal tu hutnický průmysl.

6. C – Zajímavostí je, že podle juliánského kalendáře, který platil v tehdejším Rusku, proběhla revoluce už 25. října 1917.