Přesnost fitness zařízení určuje umístění na těle i technologie snímání. Prsteny vycházejí nejlépe
Téměř každý už dnes má chytrý telefon. Jenže mnozí lidé vlastní ještě další smart zařízení. Mnohá z nich monitorují zdraví a mohou se hodit i při fyzických aktivitách. Jenže které z těchto zařízení je vlastně nejpřesnější? Podle odborníků hraje roli už to, kde na těle ho máte umístěné.
Vývoj nositelné elektroniky jde neustále kupředu. Aktuálně jsou populární třeba fitness trackery, tedy zařízení, která monitorují pohybovou aktivitu, srdeční frekvenci nebo spánek. V současné době se můžete zaměřit na chytré hodinky, náramky nebo dokonce prsteny, jež mohou vypadat jako šperk, ale obsahují pokročilé senzory a komplexní software. Nabízí se ovšem otázka, které z těchto zařízení je nejpřesnější. Při monitorování tělesných funkcí totiž mimo jiné záleží na tom, kde ho máte umístěné.
Proč se liší přesnost měření?
Rozdíly nejsou v „chytrosti“. Fitness trackery obecně měří fyziologické signály, ze kterých se odvozují informace týkající se zdraví. K tomu bývá používána detekce srdeční frekvence, tedy pulsu, který udává počet úderů srdce za minutu. Jak bývá monitorován? Skrze fotopletysmografii (PPG). Tato technologie využívá optické senzory, které vyzařují světlo na specifických vlnových délkách do pokožky, a zároveň fotodetektory, jež měří, kolik světla se odráží zpět k senzorům.
Chytré prsteny jsou podle některých studií přesnější
, ...
K tomu, aby PPG správně fungovala, je nutné mít umístěné optické senzory blízko krevních cév, jinak nemusí být měření přesné. Závěry studie zveřejněné už v roce 2022 ve vědeckém časopise Frontiers in Phisiology říkají, že prsty produkují přesnější měření tepu než zápěstí, protože mají robustnější síť krevních cév, které jsou umístěny blíže ke kůži. Dle jiných expertů mají na druhou stranu především pokročilejší hodinky a náramky více senzorů a jsou lépe vybaveny k přesnému zachycení dat.
Výhody a nevýhody fitness trackerů
Vývoj jde neustále kupředu. Vědci například vyvíjejí chytré prsteny, které sledují hygienu rukou v reálném čase, další prý dokážou odhalit třes, což je jeden z klíčových příznaků Parkinsonovy choroby. Obecně však platí, že prsteny mají méně sledovacích funkcí než chytré hodinky. Při tréninku tedy nemohou mapovat vaši běžeckou trasu, počítat odcvičené sady a zřejmě nikdy nebudou opatřeny GPS nebo obrazovkou. Mívají ovšem zase delší výdrž baterie.
Chytré hodinky nabízejí více funkcí
, ...
Fitness trackery navíc mohou produkovat nepřesné údaje. Proto odborníci důrazně varují před tím, aby byly považovány za alternativu lékařských nástrojů jako je například elektrokardiogram (EKG). Chytrá zařízení mohou být nepřesná i kvůli tomu, že nejsou dostatečně pevně nasazena, případně je teplota kůže příliš chladná. Krevní cévy pak mají tendenci se zužovat. Na přesnost optických senzorů mají navíc negativní vliv také rychlé pohyby, které mohou narušovat PPG signál.
Pro jaké zařízení se nakonec rozhodnout?
Na takovou otázku je těžké odpovědět. Všechny fitness trackery mají určité výhody i nevýhody. Chytré prsteny mohou být vhodnější volbou pro jedince s větším rozpočtem, protože bývají obecně dražší. Navíc se hodí pro ty, jimž nebude vadit absence mnohých funkcí, kterými disponuje jejich konkurence. Pokud požadujete podrobné fitness metriky, aplikace na dosah ruky a osvědčené spolehlivé zařízení, chytré hodinky či náramky mohou být vhodnější volbou.
Prsteny nejsou a nebudou schopny replikovat funkce nabízené chytrými hodinkami a náramky. Na druhou stranu se může jednat o skvělé řešení pro monitorování tělesných funkcí během spánku. Jsou malé, lehké i pohodlné a nebudou vám překážet ani během noci. Uvidíme ovšem, co přinese budoucnost. I malé chytré kroužky se totiž budou nadále vyvíjet. U všech fitness trackerů je ovšem namístě jistá obezřetnost. Někdy není zjevné, jak aplikace nakládají s vašimi daty.
