„Nejsme bezplatná cestovka.“ Senioři rozvířili debatu o tom, kdo by měl platit výdaje na dovolené s vnoučaty
Vzít vnoučata na výlet nebo krátkou dovolenou je pěkná, záslužná a pro všechny obohacující činnost. Prarodiče ocení nové zážitky s vnuky, zatímco rodiče si konečně na chvíli odpočinou. V mnoha rodinách rodiče hradí prarodičům letenky a ubytování, ale jídlo, atrakce, výlety, pojištění a další výdaje už hradí samotní senioři. A řada z nich vůči tomu na mnohých fórech i sociálních sítích protestuje.
Dovolená by sice měla být v první řadě o odpočinku, pro mnoho rodin je to ale téma, které způsobuje určité napětí. Není divu, většina prarodičů na žádost o pohlídání dětí u moře z lásky k vnoučatům kývne, ale samozřejmě si nepředstavují, že za takovou pomoc budou ještě platit za všechna jídla, vstupenky a další běžné věci. Pojďme se podívat, jak to řeší jednotlivé české rodiny a co k tomu říkají odborníci.
Letenky a ubytování obvykle platí rodiče
Standardní verze vypadá u mnoha českých rodin podobně. Letenky a ubytování pro prarodiče obvykle platí rodiče, přičemž u mnoha cestovních kanceláří jezdí malé děti do 3 – 4 let zdarma nebo jen za symbolický poplatek. Kromě toho rodiče mnohdy dávají přímo dětem nějaké drobné kapesné, za které mají jít s prarodiči na zmrzlinu nebo výlet na lodičkách.
Samotní prarodiče pak obvykle hradí své vlastní náklady a k tomu veškeré výdaje nad rámec kapesného. Mnohdy to zahrnuje jídlo, drobnosti v obchodech se suvenýry, občas nějaké sladkosti nebo jiné drobné výdaje.
Nenechte se ale zmást, častá je i situace, kdy si paradoxně všechno platí prarodiče sami ze své penze. Například šestašedesátiletá bývalá učitelka Táňa se v jednom diskuzním vlákně zmínila, že již třetím rokem po sobě jezdí s vnučkami do Itálie. Ubytování jí sežene kamarádka, ale cestu i celý pobyt hradí sama. „Jedeme, protože chci s vnučkami trávit čas. Bez nich bych stejně jela s manželem, tak si to přizpůsobíme," říká pragmaticky. Finančně to však je pro seniorku poměrně náročné.
Když prarodiče přestanou souhlasit
Problém nastává v okamžiku, kdy si prarodiče začnou uvědomovat, že to, co bylo první rok krásný dárek, se postupem času mění v samozřejmost. A co hůř, v pořádně drahou samozřejmost. Sedmdesátiletá seniorka Ilona z Ostravy například v jednom vlákně na Facebooku píše:
„Tak oni místo aby byli rádi, že jsem soběstačná a zabezpečená, jsou naštvaní, že jim nedávám peníze a nechci vzít vnučky na dovolenou. Když jsem s nimi jela naposledy, zaplatili mi pouze letenku. Deset dní jsem se o děti starala a všechno jim kupovala, ale můj důchod není tak vysoký, abych to mohla dělat každoročně. Nejsem bezplatná cestovka,“ říká.
Co na to říkají odborníci?
Háček často není jenom v tom, že by si prarodiče nemohli dovolenou s vnoučaty dovolit. Nezřídka jde také o to, že zkrátka a dobře mají jiné priority. Věnuje se tomu mimo jiné Lucie Vidovičová z Masarykovy univerzity v Brně.
„Současné ideály aktivního a úspěšného stárnutí ukazují směrem seberealizace a osobních voleb ohledně využití volného času, který však nemusí být jednoduše slučitelný s rozsáhlým poskytováním péče o vnoučata," vysvětluje Vidovičová. „Část žen se vymezuje vůči stereotypní představě babičky na plný úvazek. Zkoumané ženy aktivně vyjednávaly svou babičkovskou roli podle svých představ."
Dnešní šedesátnice naprosto běžně chodí na jógu, cestují s kamarádkami, studují univerzity třetího věku nebo se třeba věnují zahradničení. Vídat vnoučky je pro ně důležité a samozřejmě občas rády pomohou, ale odmítají kolem toho postavit celý svůj život.
Jak přežít napětí? Stanovte jednoduchá pravidla
Odborníci na rodinné vztahy mnohdy doporučují nastavit jednoduchá pravidla, kterých se pak budete všichni společně držet. Základem je si před cestou sednout a jasně říct, kdo platí co. I když to zní možná trochu zvláštně, napište si veškeré očekávané výdaje a rozdělte si, kdo za ně bude zodpovědný. Pokud budete chtít prarodičům zaplatit pobyt, udělejte to formou dárku, který nebudete za každou cenu podmiňovat péčí o vnuky. Berte to spíše tak, že budou hodní, když vám budou chtít s vnuky pomáhat.
Zároveň není od věci ani prarodičům přiznat, jakou hodnotu pro vás jejich výpomoc má. Určitě je potěší, když od vás uslyší, že vám to hodně pomohlo a kolik to pro vás znamená. A když už by náhodou prarodiče jet na dovolenou s vnuky odmítli, respektujte to a nepřesvědčujte je, že to bude skvělá volba.





Sledovat v Google Zprávách


















































