„Máme vlastní rodinu i své problémy.“ O stárnoucí rodiče se už nebude mít kdo postarat. Tradiční model péče se hroutí

Česko stárne – to není žádná nová informace. V poslední době se o tom hovoří především v souvislosti s blížícím se odchodem do důchodu silné generace, které se přezdívá „Husákovy děti“. Poukazuje se na to, že bude méně a méně ekonomicky aktivních lidí, kteří právě na důchody nejen této generace budou vydělávat. Daleko palčivější otázkou je ovšem nedostatečná sociální péče o stárnoucí spoluobčany.

V internetových diskuzích se v posledních letech stále častěji objevují názory lidí, kteří přiznávají, že skloubit péči o stárnoucí rodiče s prací, vlastní rodinou a každodenními povinnostmi je pro ně stále obtížnější. Mezi opakujícími se komentáři se objevují i věty jako: „Máme vlastní rodinu i své problémy. Už to prostě nejde zvládat.“

Další diskutující situaci shrnují slovy: „Máme vlastní děti, hypotéku i práci. O rodiče bychom se chtěli postarat, ale už na to jednoduše nemáme sílu ani čas.“

Česko v datech

Není bez zajímavosti, že na konci roku 2024 měla Česká republika nejvíce obyvatel od 2. světové války – přesněji řečeno 10 909 500 oby­vatel. Na konci roku 2025 to bylo 10 915 839 oby­vatel, v prvním čtvrtletí roku 2026 pak počet klesl na 10 896 003 oby­vatel. Stojí za tím nejen bilance přirozené změny, ale také nižší migrace.

Z dat lze vyčíst, že právě starší obyvatelé tvoří poměrně velkou část celku. Na konci roku 2025 bylo ve věku 65 let a více téměř 21 % obyvatel, slovy čísel 2,27 milionu. Podle trendu se dá očekávat, že do poloviny století podíl staršího obyvatelstva naroste na 29 %. Podle propočtů bude dokonce v roce 2050 lidí nad 80 let přes 900 000, z toho dobrá třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení.

Čím dál větší počet obyvatel bude potřebovat pomoc. , ...

Domácí péče

V mnoha českých domácnostech je k vidění model, kdy se jeden z členů vzdá svého zaměstnání a veškerý čas věnuje péči o nemohoucího člena rodiny, často stárnoucího rodiče. Jde o takzvané domácí pečující, kteří se o své blízké starají bez nároku na odměnu i bez důkladnější odborné průpravy. Lékaři ovšem varují, že z dlouhodobého hlediska je takový systém péče neudržitelný. „Už se nám stalo, že se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk už nezvládl starat. Byl nevyspalý, unavený a sám téměř potřeboval hospitalizaci z důvodu velkého vyčerpání. Pokud se s tím nebude nic dělat, bude se to opakovat stále častěji,“ upozorňuje na velký problém lékař Ferdinand Polák.

Pomocnou ruku umí podat různé nadace, ale také asistenti nebo terénní zdravotnické služby. Ukazuje se, že Češi o tyto služby mají zájem, který stále roste. Dobrou zprávou je, že domácí péče se stává klíčovým prvkem zdravotnických služeb a roste u ní počet pracovišť. Poskytují ji kvalifikovaní pracovníci v domácím prostředí pacienta a zahrnuje ošetřovatelské úkony typu aplikace injekcí, převazy ran nebo paliativní péči. „Cílem je zvýšit kvalitu života, podpořit psychickou pohodu a umožnit pacientům zůstat co nejdéle v důvěrně známém prostředí. Zdravotní pojišťovny ji plně hradí v případech, kdy je indikována ošetřujícím lékařem,“ vysvětluje Ludmila Kondelíková, prezidentka Asociace domácí péče ČR.

O tom, že domácí péče má svůj smysl, svědčí také samotní senioři. Například Jana Mrázková je upoutaná na lůžko a sestra z agentury domácí péče k ní jezdí dvakrát do týdne. „Je to velká pomoc a jsem opravdu spokojená, protože by pro mě byla velká štrapace někam jezdit,“ popisuje Mrázková. Zdravotní sestra Jana Pišlová k tomu doplňuje: „Denně mám až patnáct zastávek. Někdy jsem u pacientů hotová do patnácti minut, jindy si péče vyžádá více času.“

Pomoci by do budoucna mohla také služba terénní sestry praktika. , ...

Jaké je řešení do budoucna

Péči o stárnoucí a nemocné by do budoucna mohla rozšířit také pozice terénní sestry praktického lékaře. Od nové služby si praktičtí lékaři slibují především včasné odhalení závažnějšího zdravotního stavu pacientů, kteří budou posléze potřebovat služby domácí péče od agentur. „Terénní sestra spíš dokáže dřív najít a identifikovat pacienty, kteří nakonec budou čerpat pravidelnou domácí péči od agentur domácí péče. Dokáže poznat, jestli se jejich stav zhoršuje, nebo jestli tam třeba není týrání seniora,“ komentuje situaci předseda Sdružení praktických lékařů pro dospělé Petr Šonka.

O konečné podobě služby se však stále jedná, nově do jednání vstupují také zástupci pojišťoven. Na výsledek si proto budeme muset počkat.