Na českých zahradách se rychle šíří ježatka kuří noha. Pokud ji nevytrhnete i s kořeny, může zničit úrodu
V Česku rostou tisíce druhů rostlin. Mnohých z nich si ani nevšimneme. Některé naopak vidíme rádi. Jenže existují i takové druhy, které bychom nejraději úplně zlikvidovali. Pro zahrádkáře se jedná především o plevele. Na českých zahradách přitom přibývá invazivní rostlina, jež vám po rozšíření může zničit úrodu.
Některé rostlinné druhy se šíří lépe než jiné. Existují i takové, které jsou opravdu velmi invazivní. Podle vědců se deseti nejrozšířenějším druhům podařilo zdomácnět zhruba na třetině povrchu planety Země. Zatímco z hlediska evoluce se jedná o úspěšné rostliny, pro člověka jde obvykle o plevely. U nás se z těchto rostlin daří hlavně mléči zelinnému, merlíku bílému, kokošce pastuší tobolce, ptačinci žabinci a ježatce kuří noze. Ta poslední se hojně vyskytuje na polích, ale přibývá i na českých zahradách, kde se může intenzivně šířit.
Tenhle plevel se šíří velmi rychle
Ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galli) je travina z čeledi lipnicovitých. Může měřit jen 20 centimetrů, někdy ale dorůstá i do výšky přes 1 metr. Tato rostlina zřejmě pochází z Asie, ale dnes je rozšířená po celém světě. Člověku přitom činí velké potíže, byť byla ve své původní domovině v dobách nouze pěstována jako obilnina, protože dobře snáší sucho a z obilek je možné umlít mouku.
Na naše území byla ježatka kuří noha, která výběžky na kláscích připomíná ježka a rozložitou latou zase ptačí pařát, zavlečena už před 15. stoletím. Rozšířila se ovšem až v 60. letech 20. století společně s kukuřicí a jejím monokulturním pěstováním. Ačkoli se nejhojněji vyskytuje v teplejších oblastech, začala se šířit i do chladnějších lokalit. Problémy přitom nemusí způsobovat „jen“ zemědělcům, ale velmi riziková je rovněž pro zahrádkáře a jejich úrodu.
Proč je pro zahrádkáře tak nebezpečná?
Ježatka kuří noha patří mezi pozdně jarní plevele, protože její obilky potřebují k dosažení plné zralosti teplé počasí a dostatek srážek. Optimální teplota se pro ně pohybuje kolem 25 stupňů Celsia. Jedna rostlina ježatky kuří nohy přitom vyprodukuje až několik tisíc obilek. Ty po dosažení plné zralosti opadají a v půdě vytvoří jakousi zásobárnu. K hromadnému klíčení totiž dochází až napřesrok.
Zpočátku tedy může být přítomnost této rostliny nenápadná, ale pak obvykle začíná hojně růst a nastává problém. Obilky si přitom svou klíčivost zachovávají 8 až 10 let. To její likvidaci výrazně komplikuje. Ježatka kuří noha bývá nepříjemná především v okopaninách (bramborách či cukrové řepě), kukuřici a zeleninových sadbách. Pokud proti ní člověk včas nezasáhne, dokáže zeleninu zcela utlačit, a rozšíří-li se opravdu výrazně, může snížit výnos prakticky na nulu.
Jak se téhle rostliny účinně zbavit?
Nemusí to být snadné. Nutné je odstranit ji i s kořeny. Ruční vytrhávání je ovšem možné spíše jen při menším výskytu. Tento postup se také doporučuje, pokud jsou rostliny ještě mladé a nestihly vytvořit semena. Ačkoli se v případě velkého rozšíření používají herbicidy, na některé z nich si už ježatka dokázala vytvořit odolnost. Určité rostliny jsou totiž proti těmto látkám rezistentní a ty se pak šíří dál. Zabrat může totální herbicid, jenž však může ublížit i dalším rostlinkám.
Ne všichni zástupci rostlinného světa na zahradě, kteří jsou považováni za plevel, plevelem skutečně jsou. Někteří mohou udělat z hlíny luxusní hnojivo. Pro odstraňování plevele každopádně zahradníci doporučují třeba podřezávací plečku. Ježatka kuří noha je ovšem obecně proti plečkování dost odolná. Má totiž mohutný kořenový systém, který navíc velmi dobře regeneruje. Rostliny tak mohou po krátké době pokračovat v růstu. Měli byste se jich tedy skutečně zbavit co nejdříve.





Sledovat v Google Zprávách






















































