EU schválila návrh, který umožní kontrolu soukromých zpráv. Dotkne se všech běžných uživatelů

Upravená verze zákona prošla Radou evropské unie už na konci listopadu. Neznamená to ovšem, že by zákon začal ihned platit, pouze se posouvá k dalšímu projednávání do Evropského parlamentu, který se mu bude věnovat na jaře příštího roku. Už teď je ale jasné, že odpůrců od začátku projednávání značně ubylo. V současné chvíli jsou proti nové legislativě pouze čtyři evropské státy – Česká republika, Nizozemsko, Itálie a Polsko.

Co je to Chat Control

Chat Control je označení pro evropskou legislativu, respektive její návrh, který by umožňoval sledování online komunikace všech uživatelů. Týká se to přitom všech druhů komunikace od e-mailů přes sociální sítě až po různé chatovací aplikace. Hlavním důvodem vzniku tohoto návrhu je snaha o potírání dětské pornografie a zneužívání dětí na internetu.

Jak by to mělo v praxi fungovat? Poskytovatelé online služeb by měli povinnost prohlížet za pomoci různých algoritmů veškerý obsah zpráv a posílaných souborů, týká se to i velmi rozšířených chatovacích aplikací Messenger či WhatsApp. Kontrole by neunikly ani cloudové služby typu Google Disk nebo iCloud spadající pod firmu Apple. Pokud by zde algoritmy našly závadný obsah, měly by ihned povinnost to ohlásit úřadům. A to i v případě, že by dětskou pornografii našly „jen“ uloženou na osobním úložišti. Pro uvědomění úřadu ji není nutné posílat druhé osobě, problémové je už jen její držení.

Návrh se zabývá plošným kontrolováním veškerého obsahu. , ...

V čem spočívá kontroverze

Zejména v tom, že takto lze kontrolovat v podstatě jakýkoli obsah, nejen ten závadný. Podle předkladatelů návrhu by totiž měla být v telefonech a počítačích nainstalovaná jakási kontrolní technologie, která bude neustále kontrolovat náš obsah, tedy také to, jestli nedistribuujeme nebo nepřechováváme dětskou pornografii.

Jenže jakmile si technologii do svých zařízení nainstalujete, už bude zkrátka kontrolovat vše. A právě na to naráží odpůrci daného návrhu. Poukazují na hromadné sledování soukromí, které nekoresponduje s demokratickými hodnotami, a na značné ovlivňování lidí v EU. Problém také tkví v tom, že ony „sledované služby“ jsou definovány velmi volně. Do definice totiž spadají všechny služby, které budou vyhodnoceny jako rizikové a vhodné pro možné šíření závadného obsahu. Jinými slovy se to prostě týká všech.

Se změnou přišla větší podpora

S původním návrhem takzvaného „šmírovacího zákona“ většina státu Evropské unie nesouhlasila. Jen pro zajímavost, návrh mají na svědomí europoslanci z Dánska, nicméně s podobným návrhem nepřišli zdaleka jako první. Podobná veřejná diskuze se vedla už v roce 2022, přičemž Chat Control vychází z návrhu Evropské komise z tohoto roku.

Avizovaná změna, která zapříčinila změnu názoru několika unijních států, spočívá v dobrovolnosti. Přesněji řečeno, sledování komunikace by pro poskytovatele jednotlivých platforem nebylo povinné, ale dobrovolné. Kromě toho pozměněný návrh obsahuje další omezení svobody a anonymity na internetu v podobě například nutnosti ověřit totožnost při používání jednotlivých služeb.

Chat Control by kontroloval i soukromá cloudová úložiště. , ...

I to ovšem stačilo k tomu, aby se k Chat Control přiklonilo více států než doposud, včetně Slovenska. Při listopadovém hlasování byli jeho zástupci pro. Podporovatelů je tudíž většina, přesněji 23. Pro se vyslovily také státy, jež byly doteď nerozhodné – Německo, Řecko, Slovinsko nebo Rumunsko.

Co na to česká vláda

Bývalá vládní garnitura se k návrhu stavěla odmítavě. Například bývalý premiér Petr Fiala jasně vyslovil, že ochrana dětí je důležitá, ale je třeba jí dosahovat jinými způsoby. Jasně odmítl sledování soukromých konverzací občanů. V podobném duchu se vyjadřoval také dnes už bývalý ministr vnitra Vít Rakušan nebo současný poslanec Radek Vondráček. Odmítavý postoj však česká vláda neměla vždy, ještě v loňském roce se Česko hlasování zdrželo a zaujalo neutrální postoj.