Dnešní děti nevydrží ani 45 minut dávat pozor. Školy řeší kratší hodiny i radikální omezení mobilů
Podle některých učitelů přestávají české děti ve školách stále častěji zvládat věc, která byla dříve samozřejmostí. Tenhle problém se i podle statistik zhoršuje. Na vině přitom může být i používání mobilních telefonů a sociálních sítí. Někteří učitelé a školy ovšem nereagují správně, což může potíže dětí ještě prohloubit.
Sledovat v Google Zprávách
V Česku podle všeho přibývá dětí, které mají problémy s pozorností. Nejde přitom jen o ADHD, tedy o poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Existuje totiž i takzvané ADD, u kterého se hyperaktivita neprojevuje. V obou případech však mohou mít projevy negativní dopad na fungování dětí ve školách. Tento problém se navíc pravděpodobně stále zhoršuje, takže je vhodné hledat řešení.
Schopnost dětí soustředit se je stále nižší
Schopnost dětí soustředit se, vydržet u úkolu a dokončit ho se zhoršuje. Upozorňují na to učitelé, na které klade práce s takovými žáky vyšší nároky, protože vyžadují více trpělivosti i flexibility. Často však dochází k problémům, které mohou dle odborníků pramenit z nepochopení.
Problém se může naplno projevit právě během klasické 45minutové vyučovací hodiny. Pro část dětí může být obtížné udržet soustředění po celou její délku, a učitelé proto mohou častěji střídat činnosti nebo způsob práce. Tradiční délka vyučovací hodiny tak nemusí vyhovovat všem žákům.
„Škola se snaží problémy dítěte korigovat – ale pohledem, že to dítě dělá naschvál, což často není pravda. Při nastavování hranic je potřeba postupovat velmi citlivě. Když se to neděje, děti s ADHD to špatně nesou. A projevy poruchy se tak mohou ještě zhoršovat," cituje web Aktuálně.cz právničku organizace Spoluškola Martu Ptáčkovou.
Zhoršování pozornosti u českých školáků potvrzuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Podle loňské zprávy došlo mezi jejími klienty za pět let k nárůstu počtu dětí s poruchou pozornosti o téměř 14 procent. Mezi lety 2020 a 2024 se totiž jejich počet zvýšil z 14 779 na 16 823.
Pro učitele může být práce s dětmi s poruchou pozornosti náročnější
, Lika Mostova /...
Na vině mohou být i mobily a sociální sítě
Jako jedna z možných příčin navyšování počtu dětí s poruchou pozornosti se zmiňuje intenzivní používání mobilů a sociálních sítí, které souvisí i s debatou o omezení telefonů v českých školách. Čínská studie, která vloni metaanalyzovala 15 jiných studií, zjistila mírnou až středně pozitivní korelaci mezi problémovým užíváním mobilů, sociálních sítí a projevů nepozornosti. Podle všeho mohou tyto faktory minimálně zhoršovat příznaky.
Mobilní telefony ovšem mohou mít na dospívající negativní i pozitivní dopad, přičemž záleží na psychologickém nastavení konkrétního člověka. Vyplývá to z výsledků 11 studií Interdisciplinárního týmu pro výzkum internetu a společnosti (IRTIS), jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Podle dalších odborníků navíc záleží i na tom, čemu se dítě na mobilu věnuje.
Jak poznat problémy s pozorností u dětí?
Podle Národního pedagogického institutu (NPI) patří mezi projevy poruch pozornosti u školních dětí především nesoustředěnost a nepozornost, ale také snadná rozptýlitelnost, rychlá unavitelnost, netrpělivost či těkavost. Projevit se může i kolísáním pozornosti, složitým oddělováním podstatného od nepodstatného nebo „zasekáváním“ se na jednom podnětu. Problémy se přitom mohou objevit hned v 1. třídě.
„Dítě nevydrží sedět v lavici, vyrušuje, povídá si, kdy nemá, zapomíná, nestíhá, často vstává, odchází, nedokončuje. Hyperaktivita se pak může projevit i jako jakési zlobení, pošťuchování, impulzivita jako porucha chování. U dívek se projevy často liší – nejsou tolik rušivé, spíše působí, že jsou zahleděné do vlastního světa a nevnímají okolí. Doma se příznaky projevují podobně při domácích úkolech nebo pomoci rodičům,“ uvedla pro VZP MUDr. Tereza Petrásková.
Řešením může být i nový model vyučování
Jak poruchy pozornosti korigovat? Podle NPI pomůže například učit se relaxovat, střídat činnosti a pracovat v kratších úsecích či zaměření na vnímání a uvědomování si výpadků soustředění. Někdy se jako řešení uvádějí kratší vyučovací hodiny. Někteří odborníci ostatně volají po kratším vyučování a delších přestávkách. Jedním z důvodů je právě důležitý prostor pro mentální odpočinek a obnovení pozornosti, což může prospět všem dětem.
Podobné změny přitom nejsou ve světě úplnou novinkou. V některých vzdělávacích systémech jsou vyučovací bloky kratší než tradičních českých 45 minut. Například na Ukrajině trvá vyučovací hodina v prvním ročníku 35 minut. S kratšími bloky pracují i některé školy v dalších zemích.
Radikálnější změna českých škol se přitom týká také mobilních telefonů. Stále hlasitěji se diskutuje o jejich výrazném omezení, případně úplném zákazu, aby děti nebyly neustále vystavovány podnětům, které odvádějí jejich pozornost.
