Dítě by už od 8 let mělo platit svou vlastní platební kartou. Odborníci vysvětlují, proč
Mnoho rodičů ani nenapadne dítěti nechat zřídit platební kartu. Domnívají se, že jim do ruky patří buď minimálně na druhém stupni nebo dokonce až na střední škole. Podle odborníků však nemusí být váhavý přístup rodičů v tomto ohledu vhodnou cestou.
Sledovat v Google Zprávách
Většinou totiž děti začínají chápat svět financí překvapivě brzy, a tak může být vhodné začít je učit i to, jak fungují v digitálním prostoru. Jako vhodný věk pro první sbírání zkušeností s bezhotovostními platbami může být tedy osmý rok ideální, s čímž souhlasí i mnohé banky. Nejedná se však o striktní pravidlo, protože každé dítě se vyvíjí trochu jinak.
Dětská karta s rodičovským dohledem
Banky v České republice umožňují zřízení plastové platební karty k dětskému účtu často právě od této konkrétní věkové hranice. Jedná se například o ČSOB, AirBank nebo Českou spořitelnu. Jiné banky, jako například Komerční banka, nabízejí podobnou možnost dokonce už dětem od 6 let, což však může být podle některých názorů zbytečně brzy.
Finanční povědomí se u dětí začíná formovat překvapivě brzo.
, ...
Banky dětem usnadňují udělat první krok k informované finanční budoucnosti a získávat nové zkušenosti s hospodařením s penězi v bezpečném prostředí. Rodiče totiž mají nad účtem kontrolu, takže jim nechybí přehled o každé transakci – včetně možnosti zasílání výpisů či notifikací na každou transakci. Většinou mohou také svému dítěti nastavit limity a mít tak jistotu, že nebudou neuváženě „rozhazovat“. Platební kartu mohou v případě nutnosti také okamžitě zablokovat. Dětské typy účtů jsou navíc u bank v Česku vedeny často bez poplatků a zdarma bývá i vydání samotné karty.
Proč banky často respektují hranici 8 let?
Uznávaný vývojový psycholog David Whitebread z univerzity v Cambridge vypracoval v roce 2013 společně se Sue Bingham studii na téma „Habit Formation and Learning in Young Children“. V ní se soustředil na to, jak si malé děti vytvářejí návyky související kromě jiného také s finančním rozhodováním. Uvedl pro mnohé do té doby překvapivý závěr: začínají se formovat už v raném dětství. Popsal, že děti obvykle začínají být schopné už kolem 7. roku chápat funkci a hodnotu peněz nebo je také dokážou samy spočítat.
Právě tehdy by se tedy rodiče měli začít soustředit na to, aby dětem začaly poskytovat další finanční vzdělávání. V 8 letech už by dítě mělo mít základní informace o penězích načerpané, a tak přichází vhodný čas pokročit na další úroveň. Svět, ve kterém dnes děti vyrůstají, totiž funguje na bezkontaktních platbách zcela běžně. Pokud však děti znají jen hotovost, mohou mít později problém přepnout a pochopit, jak digitální peníze fungují.
Vlastní účet s platební kartou pomáhá podle zmíněných bank i finančních odborníků naučit děti s digitálními penězi hospodařit včas a posiluje rozvoj finanční gramotnosti. Dítě se tak nenuceně učí sledovat výdaje, plánovat svůj zůstatek a chápat, že zdroj peněz není neomezený. Samotné kapesné v hotovosti podle nich dnes už nestačí – děti se totiž běžně setkávají s bezkontaktními platbami a digitálními penězi. První platební karta pod dohledem rodičů jim proto může pomoci osvojit si správné finanční návyky v době, kdy se formují nejsnáze.
Děti se musí naučit, že každé „píp“ odčerpává peníze z účtu.
, ...
Kartu do ruky jen těm, kteří „mají vhodný základ“
Odborníci zdůrazňují, že vhodná věková hranice nemusí být pro každé dítě stejná. Mnohem důležitější než datum narození je míra jeho vyspělosti. Pokud už kolem 8 let dostává kapesné v hotovosti, kterou má „osahanou“ a umí si ji rozumně rozvrhnout nebo rozumí tomu, že když peníze utratí, další se na účtu neobjeví jako mávnutím kouzelného proutku, může být na kartu připraveno. Současně by mělo zvládnout zachovat některé informace, jako například svůj platební PIN, v tajnosti.
Jestliže ale naopak hodnotě peněz dítě zatím příliš nerozumí, často ztrácí své osobní věci nebo nerespektuje s rodiči domluvená pravidla a své kapesné utrácí bez rozmyslu, bývá vhodné s vydáním karty ještě klidně několik let počkat. Mezitím se dítě může učit lépe hospodařit se svěřenou hotovostí.
Bývalá bankéřka Iva Grácová varuje, že mezi nejčastější chyby rodičů patří právě to, když dítě dostane svou platební kartu moc brzy, a navíc bez jakéhokoliv vysvětlení nebo pravidel. Také upozorňuje na to, že samotné zřízení účtu a vydání platební karty dítě hodnotu peněz chápat nenaučí a je nutné přidat také finanční výchovu.
Rodiče mají být průvodci
Ideální je tedy hned zkraje provést dítě každým krokem, který k samostatnému používání platební karty vede a pomoci mu vše pochopit. Rodiče si s dětmi mohou projít už samotné podmínky zřízení účtu, dostavit se s nimi na schůzku s bankéřem, projít aktivaci karty i nastavení PINu nebo také asistovat u první platby kartou v obchodě. Potom je vhodné zkontrolovat účet a ujistit se, že dítě chápe, že se daná finanční částka z účtu odepsala.
Česká spořitelna doporučuje dítěti pomoct i s následným finančním hospodařením: „Jak chce peníze utrácet? Kolik si dá stranou a kolik nechá na běžnou spotřebu? Ukažte mu, jak výdaje plánovat i jak zpětně kontrolovat dodržování plánů.“
